---
category: "rozhovory"
media: "text"
outlet: "Hospodářské noviny"
url: "https://domaci.hn.cz/c1-65916810-sazkari-jsou-k-vitezstvi-babise-skeptictejsi-nez-sociologove-rika-mlada-ekonomka-ktera-kombinuje-predvolebni-pruzkumy-a-kurzy"
date: "2017-10-16"
headline: "Sázkaři jsou k vítězství Babiše skeptičtější než sociologové, říká mladá ekonomka, která kombinuje předvolební průzkumy a kurzy"
byline: "Zuzana Havránková"
interviewer: "Luboš Kreč"
word_count: "1699"
body_note: "Autorizovaná verze rozhovoru, kterou Zuzana Havránková schválila pro redakci. Vydaná verze je z větší části za paywallem a může se v detailech lišit."
---

# Sázkaři jsou k vítězství Babiše skeptičtější než sociologové, říká mladá ekonomka, která kombinuje předvolební průzkumy a kurzy

Do voleb máme pár dní, co o jejich možném výsledku lze nyní s velkou mírou jistoty říct?

S velkou mírou jistoty lze říct, že nejvíc hlasů získá hnutí ANO. To ale nutně neznamená, že volby v pravém slova smyslu vyhraje, tedy že bude schopno vést většinovou vládu. Což souvisí s tím, že nová poslanecká sněmovna bude asi nejrozdrobenější v historii naší země, jak ukazuje model na KdoVyhrajeVolby.cz. Takže celkový výsledek voleb je zcela otevřený a rozhodnut může velmi málo.

V médiích se tento týden psalo, že Andrej Babiš oslabuje, ale z vašich agregací to nevyplývá, dokonce podpora ANO ve vaší časové řadě roste poslední tři týdny. Čím si to - i jako náruživý konzument politického zpravodajství - vysvětlujete? Sázkaři to vidí jinak než sociologové?

Už od začátku v našem modelu pozorujeme, že sázkaři vidí volební výsledek ANO slabší, než jak by to odpovídalo průzkumům. Například v létě dávaly průzkumy tomuto hnutí více než 30 %, ale sázkové kurzy ukazovaly na zisk o 5 procentních bodů slabší. Teď se rozdíl mezi sázkaři a průzkumy snižuje. Máte úplnou pravdu, že v posledních dnech nevidíme tendenci k nějakému výraznému oslabování ANO. Tu jsme pozorovali do druhé poloviny září; od té doby se modelový výsledek ANO spíše o něco zlepšil.

Co je další silný trend, který z vašich analýz vychází? Podařilo se například ČSSD nakoupnout s příchodem Lubomíra Zaorálka?

Ano, naše předpověď pro volební výsledek ČSSD skutečně rostla poměrně robustně až do druhé poloviny září, pak se však trend otočil – jako by se i do jisté míry vyčerpal vliv kauzy Čapi hnízdo na preference ANO. Od té doby také pozorujeme posilování SPD a Pirátů a jisté oslabení u ODS a KDU-ČSL.

Proč jste se vlastně rozhodli využít i model Davida Rotschilda s kurzovými sázkami? Dělali jste si předtím nějakou analýzu, jak ty české fungují, aby se na ně dalo spoléhat? Jak vlastně tyto kurzy fungují? Prostě někdo čte noviny a podle toho vypisuje kurzy, nebo je to sofistikovanější?

Sázkové kurzy jsou užitečné v tom, že do modelu přinášejí aktuální informace. Když uděláte volební průzkum, obvykle odráží skutečnost z minulého měsíce. I nejnovější průzkumy zveřejněné 16.10. budou založeny na týdny starých datech. Kurzy stanovují sázkové kanceláře na základě svého úsudku, ale samozřejmě velkou roli hraje, na koho lidé skutečně sázejí. Jako ekonomce se mi libí, že tyto predikce jsou na rozdíl od průzkumů podloženy skutečnými obchody. Když se objeví zásadní informace, která může výsledek ovlivnit, někteří lidé využijí starých kurzů a vsadí si. Tím se kurz dostane blíže k realitě. Samozřejmě ten český sázkový trh není tak hluboký jako třeba v USA, proto je nutné kurzy vzít jen jako doplněk k průzkumům.

Jsou nějaké agentury, kterým při sestavování svých dat dáváte menší nebo dokonce žádnou relevanci? Napadá mě třeba Medea Research, která odhadla Piráty na více než 10% a napak ODS šoupla pod 6%…

To je dobrá otázka. Používáme všechny zveřejněné volební modely z posledních dvou měsíců a všem dáváme nenulovou váhu. Netroufám si komentovat kvalitu jednotlivých průzkumů, ale mohu říct, že bereme v úvahu například stáří, počet respondentů a členství agentury v SIMAR.

Co vás vlastně při čtení českých předvolebních průzkumů nejvíc překvapuje? Máte v ně důvěru?

Překvapují mě velké rozdíly mezi jednotlivými průzkumy, které jsou myslím o poznání větší, než je běžné v zahraničí. Ale je to jen můj dojem, na datech jsem ten rozdíl netestovala. Důvěru v průzkumy do jisté míry mít musím, protože náš vlastní model je z části jejich váženým průměrem.

Velké pozdvižení vyvolal zářijový průzkum CVVM, který přisoudil ANO 31%. Před čtyřmi roky měla měsíc před volbami ČSSD také 30%, ale jakoby se zapomínalo, že průzkumy odráží aktuální věci, mají zpoždění… Jsou tohle hlavní chyby i v interpretaci výzkumů?

Přesně, jak říkáte! Navíc průzkumy jsou většinou tvořeny na vzorku kolem jednoho tisíce lidí, mají určitou chybovost. Jak jsme se ale už bavili, mám dojem, že ty rozdíly jsou větší, než by odpovídalo nějaké statistické odchylce. Ale konkrétně CVVM dělá výzkumy velmi dobře, jejich metodologie je dlouhodobě konzistentní.

Nejsou průzkumy přeceňované?

Už vzhledem k tomu zpoždění, které jste zmínil, není možné, aby průzkum zveřejněný dnes přesně odhadl volební výsledky. Takže pokud něco takového od průzkumu chceme, tak ho určitě přeceňuje. My věříme, že náš model bude v průměru přesnější než většina volebních průzkumů, mimo jiné proto, že bere v úvahu aktuální vývoj pomocí kurzů sázkových kanceláří. Ale například šance, že budeme lepší než úplně všechny průzkumy, je ze statistického pohledu minimální, protože velkou roli hraje i náhoda.

Proč jste se vlastně rozhodla přivézt do ČR projekt typu FiveThirtyEight? A jak dlouho a s kolika lidmi jste KdoVyhrajeVolby.cz vyvíjeli?

Jako náruživého konzumenta politického zpravodajství, jak jste to předtím hezky řekl, mi chyběl nějaký jednoduchý agregátor průzkumů. Když se dlouho neobjevoval, tak jsme si řekli, že to zkusíme sami, a navíc přidáme i sázkové kurzy. Ten koncept je vlastně docela jednoduchý a množství potřebného času záleží jen na tom, kolik práce si dáte na technických detailech modelu. Základ týmu tvoří 3 lidé, ale rady jsme dostali od řady kolegů. Hlavní práce začala probíhat po skončení semestru, tedy v červenci, a stránku KdoVyhrajeVolby.cz jsme spustili na konci srpna.

Budete s projektem pokračovat i nadále, směrem k prezidentským volbám?

Ano, to bychom rádi, pokud budeme mít čas na potřebné změny v modelu. Jedním z problémů je dvojkolová volba, ale asi teď nebudeme čtenáře obtěžovat se statistickými technikáliemi. Nějak to vyřešíme!

Jaká byla vlastně odezva na váš web?

Překvapilo nás, kolik lidí se na stránky každý den vrací – je jich kolem 5 000 a ten počet stále stoupá. Spíš jsme si mysleli, že to bude zajímavé pro pár amatérských nadšenců do politiky, jako jsme my, a že se na to třeba podívají jednou týdně. Takže jsme rádi, že to lidem přijde užitečné. Nejprve jsme měli na stránce jen jednoduchou agregaci volebních modelů, ale čtenáři si vyžádali přepočet na mandáty a vývoj v čase. Postupně chceme přidávat další prvky, pokud budeme mít kapacitu. Zatím ji nemáme.

Už jste vyřešili, jak do něj integrovat sociální sítě? Pokud ano, jak?

Upřímně řečeno jsem zatím neměla čas se tomu věnovat. Možná tedy pro další volby.

Vy se agregaci a analýze výzkumů věnujete i ve své ekonomické praxi, jsou tam výrazné podobnosti? Nejsou průzkumy veřejného mínění přece jen méně uchopitelné?

Agregace volebních průzkumů je pro mě skutečně jen koníček, ze kterého mám pouze radost. Živím se ekonomickým výzkumem. Méně uchopitelné pro mě ty průzkumy jsou, ale základní koncept je podobný: máte nějaký výsledek výzkumu a jeho standardní chybu. S tím pak pracujete dále a můžete použít stejné statistické metody, které se používají v ekonomii nebo zejména v medicíně.

Když se na volební kampaň podíváte z pohledu ekonomky, co o ní soudíte? Jak třeba vnímáte debatu o platech? Nebo o odměnách pro učitele či penzích?

Při srovnání platů učitelů s platy ostatních profesí a v ostatních zemích je s podivem, že naše školství ještě vypadá tak, jak vypadá. Tedy docela dobře. My máme například naše starší děti ve školce Křesomyslova na Praze 4, kde dokážou úžasné věci i s minimem financování (pokud se tam tato pochvala náhodou vejde, tak bych Vám byla velmi vděčná). Takže to zvyšování platů ve školství snad bude pokračovat i po volbách. Co se týče penzí, jednou asi budeme muset přejít na systém, kdy budou pracující přispívat přímo na důchod svých rodičů. Bylo by to spravedlivější a podpořilo by to porodnost. Samozřejmě je nutné zachovat solidaritu s těmi, kteří děti mít nemohli. Jakoukoli změnu však bohužel dost možná zablokují černí pasažéři současného systému. S manželem se připravujeme na to, že na důchod od státu nedostaneme nic, ačkoli přispívat budeme celý život, protože ta demografická aritmetika je neúprosná. Naše generace bude možná pracovat až do smrti, s tím se musíme všichni smířit.

Co naopak podle vás strany opomíjejí, na co nekladou dostatečný důraz?

Kromě neřešené reformy důchodového systému jsou to třeba i platy ve vysokém školství, nejen tedy v mateřských, základních a středních školách. O tom se příliš nemluví, přitom odborný asistent na univerzitě třeba v Praze se bez vedlejšího příjmu prakticky neuživí. Asistenti pak odcházejí učit třeba na střední školy.

Patříte s manželem mezi nejcitovanější české ekonomy, čemu se nejčastěji věnujete? Nepletu-li se, jsou to témata na hony vzdálená politice…

Manžel pracuje v ČNB, věnuje se teď spíše měnové politice a dalším věcem, které jsou z mého pohledu poměrně nudné 😊. Mě baví nejvíce ekonomie energetiky a životního prostředí. Hodně se ale také věnuji metodologii syntézy výzkumu, což právě šlo velmi dobře využít při agregaci volebních modelů, jak jste ostatně již myslím zmiňoval. Říká se tomu meta-analýza. Nedávno jsme třeba s kolegy publikovali meta-analýzu, která ukazuje, že letní čas v současném světě již nijak nešetří energii. S kolegy z Berkeley jsme zase zkoumali náklady emisí oxidu uhličitého. Člověk má potom samozřejmě velkou radost, když vaši práci použije v praxi třeba někdo na druhém konci světa. Nebo když se o výzkumu může pobavit s nositeli Nobelovy ceny, jako třeba letos v létě na setkání v Lindau, kde jich bylo 18.

Máte čtyři děti, pracujete. Jak vnímáte debatu o rodinách v Česku a o slaďování soukromého a pracovního života? Není to jen spousta řečí, ale skutek utek? Co ze své zkušenosti či od známých cítíte, že by pomohlo matkám s malými dětmi?

Pomohlo by, kdyby stát aktivně podporoval práci z domova (tzv. home office) namísto toho, že zaměstnavatelům a zaměstnancům v tomto ohledu hází klacky pod nohy. Home office je to jednoduchá cesta, jak levně a účinně pomoci rodinám s dětmi. Měla by to být absolutní priorita pro nového ministra práce. Samozřejmě pracovat s dětmi nebude jednoduché nikdy, vždycky musíte něco obětovat, jak dobře víte sám, když máte 3 děti. Ale s větším počtem dětí to někdy je paradoxně jednodušší, protože děti si hrají spolu. Ekonomové tomu říkají výnosy z rozsahu. Ale stejně je potom obtížné dohodnout třeba nějakou schůzku, jak ukázalo i složité dohadování na tomto rozhovoru.

A jak vnímáte roli žen v české politice? Mělo by jich tam být víc? I za cenu kvót například?

Kvóty vedou k tomu, že strany hledají kandidátky k okrase volebních lístků. Spíše než kvóty by pomohla ještě větší transparence politického života, včetně otevření všech jednání a smluv, které by mohlo některé diskuze a procesy umravnit a zcivilnit. Nedivím se, že většinu žen současná politická „macho“ kultura příliš nepřitahuje.