---
outlet: "Hospodářské noviny"
url: "https://archiv.hn.cz/c1-66913870-cnb-konecne-ukazala-odvahu-muze-pomoci-ceskemu-utrapenemu-rozpoctu"
date: "2021-04-23"
headline: "ČNB konečně ukázala odvahu. Pomůže to českému rozpočtu?"
status: full
byline: "Tomáš Havránek"
word_count: "579"
---

# ČNB konečně ukázala odvahu. Pomůže to českému rozpočtu?

Bez fanfár vyhlásila ČNB v dubnu jednu z hlavních ekonomických zpráv roku: vloni nakoupila akcie za více než 100 miliard Kč. Současný podíl akcií v portfoliu devizových rezerv je už 13,5 % a neformální zprávy z ČNB naznačují, že se bude dál zvyšovat. Jde o zásadní změnu v uvažování centrální banky, která dosud vyšší investice do akcií odmítala.

Je tedy namístě pochválit ČNB za odvahu. Akcie jsou dlouhodobě výnosnější než dluhopisy, takže ČNB nám tímto rozhodnutím vydělá za našich životů desítky miliard navíc. Jenže akcie občas i šeredně spadnou, jako třeba vloni v březnu. Pro guvernéra je pak obtížné vysvětlovat veřejnosti a poslancům, že ztráta desítek nebo i stovek miliard v daném momentu je jen dočasná.

Jelikož ČNB nemá ze zákona povinnost starat se o rezervy s péčí řádného hospodáře, bylo by pro ni jednodušší nechat všechny peníze na běžném účtu.

ČNB a státní rozpočet

ČNB se také správně rozhodla, že než začne odvádět peníze do státního rozpočtu, musí uhradit ztráty z minulých let. Ovšem až bude ztráta minulých let uhrazena a bude vytvořen rezervní fond do budoucna (například ve výši 100 miliard korun), musí ČNB podle zákona zisk do rozpočtu převádět. Nejedná se tedy nutně o politický tlak a potlačování nezávislosti, ale o zákonnou povinnost, kterou mají centrální banky na celém světě.

Dlouhodobě totiž není rozdíl mezi rozpočtem centrální banky a státu: první se nakonec vždy promítne do druhého. U nás na to nejsme zvyklí, protože na rozdíl téměř od všech centrálních bank byla ČNB historicky ztrátová. Do rozpočtu žádné peníze převádět nemohla, a tak vznikl falešný dojem, že oba rozpočty jsou na sobě nezávislé. To je zavádějící, neboť zisk či ztráta ČNB je vždy ve finále ziskem či ztrátou České republiky.

Ztrátovost ČNB nebyla dána utrácením nebo mizernou správou rezerv, ale posilováním koruny. Tím pádem klesala korunová hodnota rezerv, které jsou převážně v eurech a dolarech. Trend posilování koruny se ale zastavil se začátkem intervencí ČNB a není jisté, zda se obnoví. Vedlejším účinkem intervencí tedy je, že ČNB vydělává. Navíc má teď rezerv gigantické množství a nemusí se bát uložit část do výdělečnějších, ale rizikovějších aktiv.

## Švýcarský příklad

Devizové rezervy vynesly ČNB vloni 97,5 miliardy Kč, o rok dříve dokonce 115 miliard (bez kurzových rozdílů). To jsou velké částky, ale vzhledem k obřímu portfoliu se jedná o zisk jen 2,7 %, resp. 3,2 %. Chvála bohu za něj, ale poslední dva roky byly pro výnosy centrálních bank výjimečně dobré. Například švýcarská centrální banka vydělala vloni 6 %, předloni dokonce 8,1 %. Kdyby měla ČNB portfolio postavené jako Švýcaři, vydělala by za dva poslední roky o 300 miliard Kč víc. V čem se portfolio Švýcarů liší od ČNB? Právě ve vyšším podílu akcií (20 % oproti 13,5 %), vyšším podílu zlata, menším podílu eur a též větším důrazem na dlouhodobý výnos u dluhopisů. Asi těžko můžeme obvinit Švýcarskou národní banku z hazardování. Naopak, Švýcaři jsou konzervativní do té míry, že jednu dobu tam ani penzijní fondy nemohly držet akcie.

Každopádně doufejme, že ČNB bude pokračovat směrem k současné švýcarské praxi. Nicméně tam se nelze zastavit. ČNB je jediná centrální banka, která otevřeně říká, že velkou část rezerv (64 %) vůbec nepotřebuje pro měnovou politiku. Tato část tvoří tzv. investiční tranši, která „slouží jako zdroj dodatečného výnosu“. Schopnost ČNB zhodnocovat tyto peníze tedy musíme porovnávat s globálními benchmarky, zejména fondy bohatství Singapuru a Norska. Norský fond má v akciích 73 % a vloni vydělal 10,9 %. ČNB má před sebou dalekou cestu, ale zatleskejme jí za první krok.