---
category: "litomysl"
media: "text"
outlet: "Lilie"
issue: "2021/5"
url: "https://www.litomysl.cz/lilie/download/2021"
date: "2021-05-01"
date_precision: "month"
headline: "Jak to bylo s opravou zámecké zdi"
byline: "Tomáš Havránek"
source: "image"
word_count: "400"
body_note: "Rubrika „Dopisy čtenářů“; text běží přes levý a pravý sloupec (třetí sloupec patří jiným autorům). Celý text je v první osobě, podpis „Tomáš Havránek“ je tučný. V tisku je použit font, jehož kulaté závorky vypadají hranatě; přepsáno jako běžné závorky."
---

# Jak to bylo s opravou zámecké zdi

Hlavním odkazem posledních let na zámeckém návrší nebude náměstí Václava Havla, ale znehodnocení pohledu z tohoto náměstí na zámek. Shodneme se, že oprava zdi se šeredně nepovedla. Nepovedla se s ohledem na estetiku, technické provedení, ale ani autenticky historickou podobu, což už bylo v Lilii rozebíráno. Co rozebráno nebylo, je původ problému a možné řešení.

Protože mě už od podzimu pohled na nově „opravenou“ zeď drásá pokaždé, kdy tudy projdu, napsal jsem hned ředitelce Národního památkového ústavu, paní Goryczkové. Paní ředitelka je vstřícná a vždy podrobně odpoví, i když odpovídat nemusí, a každý problém si důkladně nastuduje.

Naposledy mi vyšla vstříc, když vloni netrvala na odstranění dětského hřiště z areálu zámku v původním červnovém termínu a umožnila tam pavilon ještě pro děti nechat. Předtím jsme podrobně řešili rušení Zámecké školky, která funguje v budovách NPÚ a u které se řešení bohužel najít nepodařilo.

Tentokrát je to komplikovanější, protože součást problému je zřejmě ne zcela dobrý úsudek některých pracovníků NPÚ. Paní ředitelku jsem bombardoval fotografiemi, které bijí do očí. Překvapilo mě, že před mým dopisem o problému nevěděla, že se jí ještě z Litomyšle nikdo neozval. Samozřejmě nemůže negovat práci svých zaměstnanců, ale z její odpovědi bylo jasné, že se zvoleným řešením také není spokojená a že zbytek opravy zařídí jinak.

Na obranu NPÚ je potřeba říct, že původně byla zeď opravdu omítnutá, jak mi paní ředitelka podrobně vysvětlila. Jenže vzhledem k vlhkosti omítka rychle opadala, takže i naše babičky ji znají jako zeď pohledově kamennou. Osobně se mi tak líbí mnohem víc, ale logiku dává i návrat do původně doloženého stavu.

Jenže: evidentně to původní historické řešení bylo neudržitelné. Kvůli vlhkosti ze zámecké zahrady omítka opadala hned, opadala po opravě i teď a opadá v budoucnu vždy. Takže správné řešení, esteticky, technicky i historicky, bylo opravit zeď v pohledově kamenné podobě bez omítky.

Na tohle velmi správně upozorňovali i městští úředníci, protože NPÚ si samozřejmě o takové stavbě nemůže rozhodnout sám. Jenže z důvodu, kterému nerozumím, tyhle dobré a důležité námitky zůstaly na úrovni nějakých komisí, kde byly nakonec ignorovány. Přitom stačilo jít za starostou, který by zavolal paní ředitelce, a jsem si jist, že zámecká zeď by dnes vypadala krásně. Bohužel ti, co měli přijít, nepřišli.

Teď je možné zachránit zbytek zdi, ale vrátit tu „opravenou“ do původního stavu bude drahé a složité. Příště prosím o více asertivity v prosazování zájmů Litomyšle: tlučte a bude vám otevřeno (Matouš 7:7).