---
outlet: "Hospodářské noviny"
url: "https://archiv.hn.cz/c1-66931000-zeny-v-rade-cnb-by-cesku-jen-prospely"
date: "2021-05-29"
headline: "Ženy v radě ČNB by Česku jen prospěly, jsou citlivější na inflační tlaky u praktického zboží"
status: full
byline: "Tomáš Havránek"
word_count: "525"
---

# Ženy v radě ČNB by Česku jen prospěly, jsou citlivější na inflační tlaky u praktického zboží

Příští rok v červenci skončí mandát hned třem členům bankovní rady ČNB. Prezident zřejmě znovu jmenuje Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého, neboť jejich práce je respektována uvnitř banky i navenek. Jiří Rusnok už znovu jmenován být nemůže, a tak se v radě uvolní jedno místo. Rok před jmenováním se obvykle objevují první spekulace, kdo uvolněné místo obsadí. Ještě dříve si dovolím vlastní prognózu: do bankovní rady tentokrát usedne žena.

ČNB od roku 1993 zažila 29 radních, ale jen dvě byly ženy – Michaela Erbenová (2000–2006) a Eva Zamrazilová (2008–2014). Ano, ze všech společenských věd jsou v ekonomii ženy zastoupeny nejméně, přesto takový poměr bije do očí. Nejde jen o rovnost pohlaví. Zapojení žen kultivuje diskusi, ať u piva či na jednání bankovní rady. Navíc ženy jsou citlivější k inflačním tlakům u praktického zboží. Ne nadarmo patřila Eva Zamrazilová mezi důsledné jestřáby.

## Tři kandidátky

V této souvislosti se nabízejí tři jména: Marie Hoerová, Helena Horská a Danuše Nerudová. Marie Hoerová, čerstvá držitelka ceny Kateřiny Šmídkové pro nejlepší českou ekonomku, je poradkyní v Evropské centrální bance. Podle České společnosti ekonomické patří mezi pět nejúspěšnějších českých ekonomů bez rozdílu pohlaví. Helena Horská se může pochlubit hlubokou expertizou v komerčním bankovnictví a prací v řadě poradních výborů ČR. Danuše Nerudová disponuje kromě akademické excelence i skvělými manažerskými zkušenostmi jako rektorka univerzity.

Není jisté, zda by některá z dam takovou nabídku přijala. Pro všechny by to asi znamenalo snížení platu. Navíc nejzajímavější práce radního, rozhodování o měnové politice a finanční stabilitě, tvoří jen zlomek úvazku. Zbytek zabere méně vzrušující regulace a organizační záležitosti. Jde ovšem o prestižní službu vlasti a odrazový můstek pro zbytek kariéry. Koneckonců Michaela Erbenová po konci svého mandátu dosáhla na ředitelský post v Mezinárodním měnovém fondu.

Guvernérem Mora, nebo Michl?

Všechny tři dámy by byly též skvělými kandidátkami na guvernérku, ač příští rok nejvyšší post asi opět připadne muži. Nejčastěji se mluví o viceguvernéru Marku Morovi a radním Aleši Michlovi. Marek Mora je zkušený diplomat se státnickým vystupováním, často se už dnes vyjadřuje za celou banku. Je rozvážný, uvnitř i vně ČNB uznávaný, budí málo kontroverzí a zřejmě by se nepouštěl do větších změn.

Aleš Michl neodpovídá archetypu běžného centrálního bankéře. Kontroverze spíše vyhledává, od začátku svého mandátu asertivně komunikuje navenek. Otevřeně mluví o potřebě změn v politice ČNB včetně nutnosti postupně investovat devizové rezervy, aby Česku vydělávaly peníze. S Alešem Michlem by také mohla přijít změna v plnění ústavního úkolu péče o cenovou stabilitu. ČNB stále cíluje dvouprocentní inflaci, ač moderní výzkum naznačuje, že prospěšnější by nám byla skutečná cenová stabilita.

## Guvernéra je třeba krotit

Obě varianty mají své výhody. Marek Mora je sázkou na jistotu, zatímco Aleš Michl, bude-li úspěšný, přinese užitečné změny. Každopádně toto prezidentovo rozhodnutí bude klíčové. Guvernér má obrovskou moc. Má-li většinu v radě (což mu prezident často dopřeje), rozhoduje de facto sám o úrokových sazbách a osudu více než 3,5 bilionu korun v devizových rezervách. Žádné schvalování parlamentem, žádné interpelace, žádné hlasování o důvěře. Guvernér je neodvolatelný. V blízké budoucnosti to nehrozí, ale pro ambiciózního diktátora je u nás snazší nástup z pozice guvernéra než premiéra. I z hlediska krocení chlapských ambicí je tedy užitečné, aby v radě usedly dámy.
