---
category: "litomysl"
genre: "speech"
media: "video"
outlet: "Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl"
url: "https://www.youtube.com/watch?v=ddieq949l2Y"
url_label: "Záznam přednášky na YouTube"
date: "2026-11-19"
headline: "AI za mě udělá většinu práce. Mám se bát o místo?"
byline: "Tomáš Havránek"
body_note: "Přednáška pro studenty Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli z 19. listopadu 2026. Přepis vychází z českých titulků nahraných k záznamu a je upraven jako autorizovaný text přednášky. V záznamu čte témata dotazů syntetický hlas. Znění dotazů vychází z titulků a snímků v záznamu."
description: "Přepis přednášky Tomáše Havránka pro litomyšlské gymnázium o tom, jak umělá inteligence mění práci, a o tom, co dnes stojí za to studovat."
llms_summary: "Přepis přednášky Tomáše Havránka pro Gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli z 19. listopadu 2026. Na příkladech radiologie, bankomatů a šachu ukazuje, jak se s automatizací mění náplň práce. Mluví o první práci, volbě studia a o tom, jak sám používá agenty umělé inteligence. Součástí jsou odpovědi na dotazy a odkazy na zdroje."
related: "litomysl-proc-vsechny-ctyri-deti-na-gymnazium"
word_count: "5050"
youtube: "ddieq949l2Y"
youtube_seconds: "2817"
youtube_upload: "2026-11-21T13:57:04+01:00"
youtube_play_at: "11% 86%"
youtube_title: "AI za mě udělá většinu práce. Mám se bát o místo? | Tomáš Havránek"
youtube_description: "Přednáška pro studenty Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli z 19. listopadu 2026."
youtube_anchor: "zaznam-prednasky"
youtube_heading: "Záznam přednášky"
youtube_lead: "Video má české a anglické titulky. Kapitoly a zdroje najdete v popisu na YouTube."
---

# AI za mě udělá většinu práce. Mám se bát o místo?

## Kolik povolání zrušila automatizace?

Ve sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1950 najdete asi 300 kategorií povolání. Kolik z nich podle vás do roku 2010 zrušila automatizace? Deset? Třicet? Slyšel jsem čtyřicet. Padesát? Šedesát?

Podle [srovnání Jamese Bessena](https://cepr.org/voxeu/columns/how-computer-automation-affects-occupations-technology-jobs-and-skills) tak zaniklo jediné povolání, obsluha výtahu. Umělá inteligence nahradí spoustu činností, drobných i větších úkolů, ale skoro nikdy nenahradí celé povolání.

Děkuji, paní ředitelko. Jsem rád, že tady můžu být.

## Proč se bojíme

Proč o tom budu mluvit? Mám čtyři děti, které jsou o něco mladší než vy. Vidím u nich tu nejistotu: „Mám sen o tom, co chci v životě dělat. A najednou vidím, že to AI v něčem možná umí lépe než já. Nevím, co se mnou bude a jakou práci si můžu vybrat.“

Některé z mých dětí to tak cítí, ostatní používají AI naplno, na všechno, a je jim to celkem jedno. Nevím, do které skupiny patříte vy. Možná je vám to také celkem jedno, možná ne. Chci si o tom s vámi popovídat a ukázat vám, že možná není důvod mít takové obavy z budoucnosti. Možná je to lepší, než se nám zdá.

Takhle vypadám celkem normálně. A takhle, když mám nový model. Z toho mého hloupého výrazu vidíte, že si tu novou AI chci vyzkoušet, ale zároveň jsem možná trochu vyděšený a trochu se jí bojím. Když umělá inteligence umí udělat velkou část mé práce, opravdu mě nahradí? Přestane moje práce existovat?

## Radiologové měli zmizet

Podívejme se na radiologii. Už asi před deseti lety, ještě před současnou vlnou AI a před ChatGPT, chytří lidé tvrdili, že algoritmy budou umět číst rentgenové snímky nebo snímky z CT lépe než člověk. U některých úloh při hodnocení snímků se dnes modely lékařům vyrovnají nebo je i předčí.

Mohlo by se tedy zdát, že už nemá smysl studovat radiologii. Přesto mají nejlepší kliniky v Americe mnohem více radiologů než kdy předtím. V řadě zemí navíc pořád chybí hodně radiologů. Proč to tak je?

Efektivnější čtení snímků zlevnilo celý proces. To by samo o sobě nestačilo. Nejdůležitější je, že čtení snímků je hlavní náplní práce radiologa, ale není jedinou. Někdo musí převzít odpovědnost za diagnózu, a to musí být člověk. Někdo také musí komunikovat s dalšími lékaři, s pacientem a s administrativou nemocnice.

AI tedy může převzít velkou část práce se snímky. Radiologa tím ale nenahradí. Jako radiolog tam pořád musím být. S AI navíc můžu svou práci dělat mnohem lépe. Diagnostika třeba u CT je velmi důležitá a s pomocí AI se zlepšuje a zlevňuje. Nemocnice radiology dál potřebují, a dokonce víc než dřív.

Není zaručeno, že to tak bude ve všech oborech, ale je to poměrně běžné. Chcete-li znát podrobnosti, měli byste studovat ekonomii.

## Bankomaty a šachy

Dalším příkladem automatizace bez AI je [zavádění bankomatů ve Spojených státech](https://www.elibrary.imf.org/view/journals/022/0052/001/article-A007-en.xml). Čekali byste asi, že bankomaty nahradí bankovní pokladní. Částečně to tak je. Na jednotlivých pobočkách potřebujete méně pokladních. Zároveň ale vzniklo mnoho nových poboček. Bankomaty a modernizace bankovnictví zlevnily provoz a zvýšily poptávku po bankovních službách. Pokladních tedy bylo na každé pobočce méně, ale poboček přibylo, a tak bylo po zavedení bankomatů celkově víc pokladních než předtím.

Příběh je o něco složitější, protože v posledních deseti letech přišla další technologická změna. Většina z nás, kdo máme účet, dnes používá jen mobilní bankovnictví. To přispívá k celkovému úbytku poboček. Nemusíme se toho ale bát jako něčeho, co nutně znamená konec oboru.

Jiným příkladem, tentokrát mimo práci, jsou šachy. Kdo z vás je hraje? Ani ti nejlepší z vás je nehrají tak dobře jako počítač. Už mnoho let nikdo nejlepší algoritmy neporazí. Přesto nikdy v historii nehrálo šachy tolik lidí jako dnes.

Proč to tak je, když jsou počítače v šachu lepší než lidé? Jeden důvod je, že se díky AI můžeme učit hrát šachy daleko levněji a lépe. Začnou tak hrát i lidé, které by jinak neměl kdo učit. Pak je zajímá, jak se hrají šachy na nejlepší úrovni, a jsou ochotni za to zaplatit. Je to zase trochu nečekaný výsledek. Pojďme o pár tisíc let zpátky.

## Písmo a knihtisk

Umělá inteligence zdaleka není první přelomová technologie, která by úplně změnila třeba fungování školství. První takovou technologií bylo písmo. Z našeho pohledu je to skvělý vynález, ale v příběhu ze starého Egypta, který vidíte na snímku, to tak jasné není.

Egyptský bůh Thovt nabízí písmo faraonovi a říká mu: „Bude to skvělé pro vzdělanost. Budete si moct věci zaznamenat a nebudete si je muset pamatovat.“ Faraon odpovídá: „To vůbec není skvělé. Lidé si přestanou věci pamatovat, nebudou si trénovat paměť.“ Připomíná vám to něco? Paradoxně to víme jen proto, že to zapsal [Platón](https://www.platonicfoundation.org/media/2025/06/platos-phaedrus-english-translation-by-david-horan.pdf).

Dalším příkladem je knihtisk. Z našeho pohledu umožnil nebývalý rozkvět vzdělanosti v Evropě i ve světě. Ale v dobových dokumentech z 15. a 16. století se dočtete o „matoucí a škodlivé záplavě knih“. Už nemáte jistotu, že text pečlivě přepisuje vzdělanec. Můžete tisknout levně, ale jsou tam chyby. Knihu sází někdo bez doktorátu ze Sorbonny a dělá to tak, jak mu to připadá správné.

## Kolik mé práce dělá AI

Jak vlastně používám umělou inteligenci já? Moje práce profesora ekonomie má tři hlavní pilíře. První a pro mě nejdůležitější je výzkum. Vezmu si otázku, která se mi zdá důležitá nebo kterou mi zadá firma za peníze nebo státní či evropská agentura. Pak ji řeším pomocí matematiky, statistiky, ekonomie nebo jiné metody.

Druhý pilíř je výuka. Podobně jako tady přednáším na fakultě, v zahraničí nebo pro firmy. Třetí je byrokracie, která mě upřímně nebaví. Vyplňujete papíry, zasedáte v komisích, připravujete podklady a čtete věci, které by podle mě ani nemusely existovat. S čím mi tedy pomáhají dnešní agenti umělé inteligence?

Ve výzkumu jsou to zhruba dvě třetiny. Na mně zůstává hlavní intelektuální práce: jakou otázku chci řešit a do určité míry i jak. Na pokročilou matematiku jsem dřív potřeboval kolegu z Japonska, který má doktorát z MIT. Moje matematika končí zhruba na úrovni bakaláře na matfyzu, u matematické analýzy, a to zdaleka nestačí. Teď to s agentem zvládnu sám. Stačí mít promyšlenou hlavní myšlenku a rozumět tomu, co se tam děje. Agenti udělají velkou část toho, na co bych jinak potřeboval lidi s doktoráty z různých oborů. Musíme je hledat v zahraničí, protože potřebné specialisty se nám v Česku nepodařilo najít.

Byrokracie mi zabírá už jen minimum času. Agentovi jen řeknu: „Vyřeš to.“ On už ví, jak chci, aby to vyřešil. Odpoví mi na e-maily a vyplní tabulky, já to řešit nemusím. Když musím být osobně v komisi, samozřejmě tam přijdu. Takže byrokracie pořád nějaký čas zabírá, ale naprosté minimum.

Ve výuce je to mnohem méně. Agent mi pomůže připravit přednášku, třeba tuhle, a udělat snímky, se kterými bych se jinak nějakou dobu trápil. Kontakt se studenty, přednášení a výuka jako celek se ale automatizují špatně. Možná by to šlo, ale lidé to moc nechtějí. Někteří z vás by třeba byli raději úplně jinde, ale asi by bylo ještě horší si tu něco pustit z YouTube a dívat se na to. Mohli bychom to automatizovat, ale většina z nás by to asi nechtěla. Ani mě by to nebavilo.

AI za mě udělá část práce a já toho můžu dělat mnohem víc než kdy předtím. Paradoxně pracuji mnohem víc hodin než před rokem, před nástupem agentů někdy v prosinci minulého roku. Pracuji víc, protože najednou můžu dělat věci, které jsem vždycky chtěl dělat, ale nevěděl jsem, jak na ně, a neuměl jsem je dělat.

Teď těžkou práci udělá agent, ale intelektuálních rozhodnutí je pořád hodně a musím je dělat já. Člověk tak tráví hodně času přemýšlením o tom, co by se mělo dělat a jakým směrem se vydat.

## Příklad obsluhy výtahu

Vraťme se k asi 300 kategoriím povolání z amerického sčítání v roce 1950. Které z nich do roku 2010 zanikly kvůli automatizaci, která začala už před umělou inteligencí? V Bessenově srovnání je jediným takovým případem obsluha výtahu.

Ani tady to není jasné. Povolání oficiálně zmizelo, ale v řadě hotelů pořád někoho u výtahu máte. Člověka samozřejmě nepotřebujete k tomu, aby zmáčkl tlačítko. Ale popovídá si s vámi, řekne vám něco hezkého nebo jako portýr pomůže s kufrem. Je známkou luxusu, že má hotel někoho, kdo tyhle věci dělá, i když nemusí. Možná je to trochu zbytečné, ale cítíte se líp, když tam někdo všechno udělá za vás.

Obsluha výtahu tedy podle Bessena zanikla jako samostatná profese, ale i tady je to s otazníkem. Velmi málo pracovních pozic je skutečně ve velkém nebezpečí, že je umělá inteligence nahradí úplně.

## Dotazy: designéři, tlumočníci, programátoři, matematici

**Tomáš Havránek:** Zkusme vymyslet povolání, které kvůli AI a agentům pravděpodobně zmizí. Ano?

**Dotaz z publika:** Grafický designér.

**Tomáš Havránek:** Samozřejmě to nevíme. Odhadoval bych, že to bude podobné jako u radiologů. AI nahradí velkou část činností grafického designéra, ale pořád zůstane část práce, kde potřebujete trochu lidského přístupu. Nevím, ale to bych očekával.

**Dotaz z publika:** Překladatelé?

**Tomáš Havránek:** Ano, do jisté míry. Když ale překládáte opravdu špičkovou knihu, čekal bych, že budete chtít lidský cit rodilého mluvčího toho jazyka. Je možné, že se tomu AI časem přiblíží. U simultánního tlumočení se dá poměrně snadno vyvinout krabička, která to za vás udělá s nějakým zpožděním. Ale když jde o důležitého člověka, budete chtít někoho živého. Bude to vzácné, drahé, něco navíc.

**Dotaz z publika:** I lidský překladatel chybuje. Nebude umělá inteligence spolehlivější?

**Tomáš Havránek:** Rozumím, je to dost dobře možné. Představte si tlumočení na vysoké úrovni, třeba mezi Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem. Při takovém jednání potřebujete tlumočníka, který rozumí kontextu a kterému můžete svěřit i citlivé věci, jež byste modelu nesdělili. V řadě oblastí souhlasím, ale pro tlumočníka rozhodně pořád vidím roli.

Můj kamarád se živí překládáním filmových titulků. Tady bych se trochu bál. Pořád to dělá a pořád mu za to někdo platí. Ale je to pro mě příklad, kde bych čekal, že model člověka nahradí skoro ze 100 %.

**Dotaz z publika:** Jak je to u programátorů?

**Tomáš Havránek:** Programátoři, které znám, jsou většinou ve dvou táborech. Jedni říkají: „Je to skvělé, vydělávám mnohem víc.“ Druhá polovina je skleslá: „Už mě to moc nebaví. Bavilo mě psát kód a cizelovat jednotlivé řádky.“

Vnímám to tak, že pokud umíte zadávat práci agentovi, dát mu potřebný kontext a předat mu své know-how a pořád vás to baví, máte víc práce, víc peněz a skvělou kariéru. Pokud ale AI úplně odmítáte, bude pro vás jako programátora podle mě čím dál těžší se uplatnit. To je, jako kdybych chtěl dělat výzkum bez počítače. Je to ještě horší.

**Dotaz z publika:** Když už umělá inteligence dokazuje matematické věty, co zbývá matematikům?

**Tomáš Havránek:** Matematikové s tím velmi zápasí. Dokazování vět je velmi důležitá a nejviditelnější část jejich práce, podobně jako diagnostika z rentgenových snímků nebo snímků z CT u radiologů. Matematik ale také učí. A špičkový matematik vymýšlí témata, která bude zkoumat. Pořád je tam spousta věcí, které automatizovat nemůžete. Někdy to možná půjde. Zatím nemám důvod čekat, že to bude úplně jiné než u radiologa. Nevím, ale to bych očekával.

Děkuji za otázky. Takhle mě to s vámi moc baví.

## Hůř se shání první práce

Teď pár horších zpráv. AI má i stinné stránky a pro vás je asi nejdůležitější tahle. Zdá se mi, že v mém oboru, ale i u kolegů z práva, matematiky nebo datové analýzy, už nepotřebujeme najímat brigádníky ani lidi na první pozice po vysoké škole. Práci, kterou jim dřív zadávali, teď udělá AI.

Když jsem začínal, dělal jsem při prvních brigádách tady v tiskárně HRG různé finanční analýzy. Dnes by si to šéf udělal sám za půl dne a nemusel by nikoho nabírat. V [datech](https://digitaleconomy.stanford.edu/app/uploads/2026/08/Canaries_August2026.pdf) vidíme něco podobného. Není úplně jasné, jestli za tím je AI, ale pravděpodobně ano.

Co s tím? Na vašem místě bych zkusil brigády už na gymnáziu. To říkám i svým dětem. Hodí se cokoli o prázdninách nebo o víkendech. Nemusí to být vůbec z vašeho oboru. Jde o jakoukoli zkušenost s prací, kde se naučíte vycházet se šéfem, se zákazníky a s kolegy, i když vám třeba nejsou příjemní. I tak musíte nějak fungovat.

Osvojíte si pracovní návyky a získáte první položku do životopisu. Díky ní budete moct přeskočit příčku, která kvůli AI možná zmizí. Nemám úplně dobrou odpověď, ale tohle by vám mohlo pomoct.

## Co studovat

Moje hlavní rada zní: neděste se toho, co AI udělá. Jak jsme si řekli, téměř jistě nenahradí vaši vysněnou práci, pokud nějakou máte. Možná ji většina z vás nemá. Já ji ve vašem věku také neměl. Chtěl jsem studovat ekonomii, ale nevěděl jsem, co to je. Studujte a zkuste dělat to, co vás baví, ať je to cokoli.

Rodina je také důležitá. Pokud jde o úspěch v práci, ideální je dělat něco, co vás baví, co je důležité a v čem jste dobří. Nebo alespoň dvě z těch tří věcí. Všechny tři se někdy nesejdou. AI klidně nechte stranou. Pro výběr povolání a univerzity není až tak důležitá.

Kdybych vám měl poradit obecně, řekl bych, ať se učíte pracovat s lidmi. Z [dat za posledních několik desítek let](https://doi.org/10.1093/qje/qjx022) je vidět, že firmy a další organizace čím dál víc chtějí lidi se sociálními dovednostmi, kteří umějí pracovat s ostatními. Čekal bych, že s nástupem AI a agentů to bude ještě důležitější. V práci s lidmi vám zase pomůže jakákoli letní brigáda, ideálně v soukromém sektoru.

Druhá věc je pořád matematika. Její význam sahá dál než k dokazování vět. Jde o logické uvažování, o to, jak se chováte a jak reagujete. Používat rozum je velmi důležité a čekal bych, že to tak zůstane.

Kombinace matematiky a sociálních dovedností vám určitě neuškodí. Přihřeju si svou polévku a doporučím vám ekonomii, kde máte matematiku i práci s lidmi. Je ale na vás, co si nakonec vyberete. Většinou se vám v životě nejvíc vyplatí to, co vás baví.

## S čím začít

Praktickému využití AI se nebudu věnovat dlouho, ale řeknu pár věcí, které jsou podle mě hlavní. Co používám já? Claude Code je aplikace pro počítač, která funguje i v mobilu. Je to agentický systém, anglicky harness, tedy prostředí, které modelům umělé inteligence umožňuje pracovat se soubory, s jinými programy nebo s internetem.

Takový systém zvládne mnoho úloh, ke kterým má agent přístup. Efektivní používání stojí peníze. Za chvíli si ukážeme levnější alternativy. Já v práci používám Claude Code a je skvělý. OpenAI má Codex v aplikaci ChatGPT a něco má i Google.

K tomu je skvělé mít GitHub. Kolega mi odpustí, když to hodně zjednoduším. Je to něco jako Dropbox pro programátory. Historie změn pomáhá obnovit dřívější verze souborů a usnadňuje spolupráci na společném projektu. Claude Code nebo jiný agent v kombinaci s GitHubem je velmi silný nástroj. Právě v té kombinaci je dnes zdroj agentické revoluce ve většině oborů.

Jestli je pro vás Claude Code moc drahý, zeptejte se ChatGPT na levnou alternativu. Navede vás, jak ji sehnat a nainstalovat.

Já už ani nepíšu zadání. Mám v pracovně mikrofon a chodím po místnosti, jako chodím tady. Je mi to příjemné a dobře se mi při tom přemýšlí. Mluvím na agenty a nechám je pracovat. Mezitím cvičím, dělám něco jiného nebo řeším jiný projekt. Pak se na výsledek podívám, nechám ho opravit a postup opakuji. Je to mnohonásobně účinnější než psaní před pár měsíci. U českých věcí, třeba u prezentace, mluvím česky, u práce anglicky. Jazyky se nemíchají a projekt se dokončuje efektivněji. Mně to funguje dobře.

Hodně lidí namítá, že AI dělá chyby. Dělá, stejně jako lidé. Míra halucinací a chyb je ale dnes nesrovnatelně menší než před dvěma lety nebo před rokem. Navíc můžete agenta nechat, ať se na výsledek podívá znovu a zkontroluje ho z jiného pohledu. Ideálně máte ještě další model: když třeba pracujete s Claudem, necháte výsledek zkontrolovat ChatGPT.

Další úskalí vidím sám u sebe. Některé dny se vůbec nedotknu klávesnice. Jen chodím a dávám pokyny. Člověk pak zleniví i při psaní e-mailů. Říkám si, že je to možná moc a že bych se měl vrátit k psaní.

Máme i [experimentální důkazy](https://doi.org/10.1073/pnas.2422633122): když si středoškoláci dělají úkoly z matematiky s nástrojem podobným běžnému ChatGPT, začnou se na něj spoléhat. Když ho pak při testu neměli k dispozici, vedli si o dost hůř, než by si vedli jinak. Je dobré si uvědomovat, že je to velmi silná věc a v řadě úkolů je lepší než já. Přesto chci, aby mi radila a nedělala všechno za mě. Když se učím, chci si důležité věci zkusit sám, sám si je vypočítat a rozumět tomu, jak Claude, Gemini nebo GPT k výsledku došly. To je moje doporučení, i když sám pořád hledám způsob, jak v práci zůstat efektivní a nezlenivět pro případ, že mi někdo agenta vezme.

## Syn: video ze sešitu a vlastní hra

Malý příklad toho, jak AI používá můj syn. Mám čtyři děti, některé AI rády mají a některé ne. Dan, který tady chodí do sekundy, má AI rád a používá ji hodně. Možná až moc.

Když přijde domů ze školy, nafotí si sešit, řekne, z čeho zítra píšou písemku, a nechá si udělat asi dvacetiminutové video, aby se látku naučil. Má v něm mapy a časovou osu. Nebo si nechá udělat hru do chemie, aby hádal správné reakce nebo prvky. To je asi docela dobré, ale možná u toho tráví moc času. Musím se ho od toho snažit trochu odtrhnout.

Znáte někdo hru Age of Empires? Hrával jsem ji ve vašem věku a pořád je skvělá. S dětmi ji hraju jednou za čtrnáct dní. V létě si řekly, že s Claude Code udělají vlastní hru jako Age of Empires. Řekl jsem: „Hodně štěstí. To nepůjde. Je to strategie v reálném čase a chcete ji hrát s více hráči přes web. To vám agent nemůže udělat.“ Ale skutečně to jde.

Děti mi pomáhají v tom, že nemají takový ostych. Vidí, jak je model schopný. Když to zkusíte, dokáže mnohem víc, než byste čekali. Během pár dní udělaly strategii typu Age of Empires, která se skvěle hraje. Místo civilizací v ní máte oblíbené plyšáky mladších dětí. Funguje to velmi dobře.

**Dotaz z publika:** A co když je v tom sešitě chyba?

**Tomáš Havránek:** Model může chybu opravit, ale také ji přehlédnout nebo přidat novou. Může obsah sešitu porovnat s nějakým korpusem. Nebo se zeptá: „Je tohle opravdu to, co jsi tam chtěl mít?“

## Agent na cestách a u lékaře

Jak ještě používám agenty mimo práci? Když cestuji, mám na GitHubu repozitář, tedy složku, kde jsou všechny informace o cestě. Letenky, e-maily, úplně všechno, co se výletu týká. Agent plánoval cestu, kupoval letenky a dělal rezervace v hotelech i na šinkansen. Zařídil všechno.

Když pak přijdu do restaurace, kterou mi doporučil, a je zavřeno, můžu mu to hned říct z mobilu. Ví přesně, kde jsem, a dokáže mi poradit. Nemusím jako u ChatGPT znovu vysvětlovat, co se děje. ChatGPT má nějaký kontext, ale já mám všechen kontext v jednom repozitáři a funguje to skvěle. Neříkám, že je to správný způsob nebo že to tak máte dělat. Zmiňuji to jako příklad toho, co funguje mně.

Další příklad je kontroverznější. Když máte zdravotní problém, můžete mít na danou věc možná nejlepšího lékaře ve střední a východní Evropě. Lékař má ale omezený čas. Většinou několik minut. Má další pacienty a musí se seznámit s vaší anamnézou.

I kdyby to byl geniální lékař, nejspíš by vám uměl poradit lépe, kdyby vám mohl věnovat několik hodin, měl k ruce odborníky z různých podoborů a mohl se s nimi několik hodin nebo dní radit nad zdravotními záznamy, které se dochovaly od vašeho narození.

Když mám zdravotní problém, dělám si v repozitáři na GitHubu takové konzilium. Každý agent má jinou roli. Jeden je primář, druhý odborník na něco jiného. Pracují několik hodin a dají mi tři scénáře. S těmi jdu za odborníkem, abych mu ušetřil čas. Rozhodne on. Zeptám se, jestli by to nemohlo být třeba tohle. Řekne, že mohlo. Pak o tom přemýšlí a přidá něco, co modely třeba ještě úplně nemají.

Před návštěvou lékaře si s pomocí AI vždycky připravím otázky, které s ním pak proberu. Šetřím mu tím čas a pak trochu rozumím tomu, co mi říká. Je to doplněk k návštěvě lékaře. Podle mě to lékař nakonec bude muset intenzivně využívat, protože mu to zefektivní práci a dovolí nabídnout pacientovi mnohem víc. Nemusí se tím řídit. Může si nechat poradit.

## Co číst a poslouchat

Co bych dělal na vašem místě, aby se mi dobře žilo, pracovně a možná i soukromě? Doporučuji číst knihy. Vím, že to dnes není úplně populární, ale je to strašně důležité. I v práci. Až budete dělat důležitou a zajímavou práci, což budete, o úspěchu samozřejmě rozhodne, jak jste pracovití a jak dobře rozumíte svému oboru.

Hlavní věci se ale velmi často odehrávají u pracovního oběda, na večírku nebo u večeře, kde se bavíte se vzdělanými a zajímavými lidmi. Jestli nemáte stejně široký přehled jako oni, poznají to. Za pár minut u oběda poznáte, jestli má člověk bystrou mysl, je vzdělaný a sečtělý. Musíte tedy hodně číst a číst o různých věcech.

Tady je mých sedm nejoblíbenějších knih, které bych vám doporučil. Nebudou pro každého. Je dobré číst cokoli. Cokoli delšího než *Deník malého Minecrafťáka* je asi lepší než nic. Ale tyhle knihy jsou skvělé. Vidíte tam staré věci, třeba Marka Aurelia a Plútarcha.

Ve vašem věku jsem si myslel, že staré věci musejí být nuda. Proč bych četl něco, co někdo napsal před dvěma tisíci lety? To musí být strašlivě nudné. V životě jsem nečetl nic tak zajímavého a zábavného jako Plútarchovy *Paralelní životy*. Možná ještě lepší jsou Suetoniovy *Životopisy dvanácti císařů*. Tam je všechno, sex i drogy. Rock’n’roll tam sice není, ale je to strašlivě zábavné.

Na seznamu jsou také anglické knihy. Podle mě patří k tomu nejlepšímu, co se dá číst. Je tam hodně historie, protože ta má přesah do všech možných oborů. Často se k ní nakonec dostanete u oběda nebo u večeře. Možná si říkáte: „Co se to na gymnáziu učím, když to v životě nebudu potřebovat?“ Dost možná většinu z toho opravdu potřebovat nebudete. Jen nevíte, co z toho budete potřebovat.

Když mluvím s někým třeba z Arménie, často mu udělá největší radost, že si vzpomenu, jaké je hlavní město Arménie nebo jaké měli spory s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Ještě lepší je, když si vzpomenu na starší dějiny arménské říše za válek mezi římskou a parthskou říší. Lidé z toho mají velkou radost. Pak se o práci nebo byznysu bavíte mnohem lépe, než kdybyste to nevěděli.

Široký přehled, četba a učení se z různých oblastí, jak to děláte tady na gymnáziu, jsou pro život strašně důležité. Tím spíš dnes, kdy to spousta lidí odkládá a knihy nečte. Dělám, co můžu, ale číst vás nedonutím. Mnohem snazší je něco si pustit. Dnes najdete podcasty a pořady na videu i ke slyšení, v nichž vystupují nejlepší lidé na světě. Máte přístup k tomu nejlepšímu, co současná civilizace může vyprodukovat, ve srozumitelné a hutné podobě. Některé trvají několik hodin, ale jsou strašlivě zajímavé.

Nejlepší věci jsou v angličtině, ale vy umíte anglicky lépe než já. Pro vás to není problém. Třeba [podcast Lexe Fridmana](https://lexfridman.com/podcast/) je skvělý. Mluví pomalu, zve si nejlepší z nejlepších a má skvělou grafiku. To vám nemůže uškodit. Pro mě jsou podcasty koníček. Když jedu vlakem z přednášky, pouštím si je rád. Hodně jsem se z nich naučil.

Knihy čtu rád. Četba je pomalá, ale potřebná. Podcasty vám zase umožní udržet si přehled o tom, co se právě děje a co je důležité ve vědě a technice, ve filozofii, v historii i v umění. Hosté jsou ze všech možných oborů. I kdybyste nečetli (doufám, že číst budete), doporučuji si pustit cokoli z tohohle.

## AI nahradí činnosti, ne povolání

Umělá inteligence nahradí spoustu drobných i větších úkolů, ale skoro nikdy nenahradí celé povolání. Myslím, že ani grafického designéra. Možná se pletu a doufám, že ne. Věřím, že se nepletu a že AI nenahradí ani moje povolání. Jestli ano, budu jednou poslouchat podcasty.

Není důvod cítit se znevýhodněný oproti předchozím generacím. Písmo jsme vynalezli před nějakými pěti nebo šesti tisíci lety. Pak přišel knihtisk. Tohle je třetí taková revoluce, ale mnohem větší. Zasáhne lidskou vzdělanost i to, jak lidstvo funguje. Máte úžasné štěstí: jste mladí, máte celý život před sebou a vidíte tu revoluci, jak se odehrává přímo u vás. Máte čas se jí přizpůsobit. Není důvod se jí bát.

Povolání, která zmizí, bude málo. Nových bude strašně hodně. Většina Američanů dnes dělá [práci, která před sedmdesáti lety ani neměla název](https://doi.org/10.1093/qje/qjae008).

Co vám tedy doporučuji? Angličtinu. Tu ale umíte. Když máte potíže rozumět podcastu, poslouchejte ho pořád dokola. Nakonec to přijde. Naučit se opravdu dobře anglicky dnes pro vaši generaci patří k základní gramotnosti, jako dřív čtení a psaní.

Doporučuji zkoušet práci všeho druhu, třeba brigády, ideálně v soukromém sektoru. A učte se pracovat s agenty. Je to mnohem jednodušší, než si myslíte. Taky jsem se tomu dlouho bránil. Kolegové mi říkali, jak je to skvělé, a mně se to učit nechtělo. Máte testy a spoustu dalších povinností. Ale když si na to vyhradíte jeden den, najednou to umíte. Jeden nebo dva dny, to je všechno, co potřebujete. Vám to půjde rychleji, protože jste mladší než já. Mně už je přes čtyřicet, takže mi to jde pomalu.

Ještě se vrátím ke gymnáziu. Velkou část toho, co se tu učíte, možná nikdy přímo nevyužijete. Omlouvám se, paní ředitelko. Jenže předem nevíte, která část to bude a co budete v životě potřebovat. I z toho, co se vám dnes zdá zbytečné, nakonec často vylovíte něco, co se v rozhodující chvíli může hodit.

Jedním z mých nejdůležitějších spoluautorů v Americe je John Ioannidis, profesor na Stanfordu a jeden z nejcitovanějších vědců světa. Je to Řek a vedle medicíny a statistiky učí řeckou poezii 20. století. Hrozně rád si povídá, takže si místo práce povídáme o poezii. Ta mi moc nejde, ale mám rád řecké dějiny. Není tolik lidí, kteří by je měli rádi jako já, a s profesorem Ioannidisem nás to hezky spojuje. Bez gymnázia bych tohle neměl, protože bych ani nevěděl, co to je.

Můžeme si stěžovat na spoustu věcí. Život je těžký a některé věci nefungují, jak by měly. Nakonec jste ale ve skvělé situaci. Žádná generace na tom nebyla tak dobře jako vy, přes všechny globální problémy, které se na vás valí. Není to vaše chyba a neměli byste mít na bedrech všechny problémy světa. To vůči vám není fér. Záleží na vás, co se svým životem uděláte. Máte skvělé podmínky k tomu, abyste v životě byli spokojení, šťastní, úspěšní a užiteční pro zbytek společnosti. To je všechno.

## Dotazy: výživa a AI firmy

**Tomáš Havránek:** Můžete zpochybňovat něco, co jsem řekl, nebo se ptát na něco, co jsem vůbec neřekl.

**Dotaz z publika:** A co nutriční terapeuti? Nenahradí je AI?

**Tomáš Havránek:** Řekl bych, že tohle povolání je ještě mnohem bezpečnější než třeba grafický design. Model AI budete potřebovat, ale nutriční poradkyně je velmi důležitá. Nutriční terapeut totiž trochu funguje i jako psycholog. Používat AI jako psychologa není úplně dobrý nápad.

Já to také dělám. Když mám nějaký životní problém, nechám si vyložit logické možnosti řešení, protože modely umějí věci rozebrat poměrně logicky. Tohle mě štve, co s tím můžu dělat? Možná nic. Tak proč se tím zatěžovat? Když s tím nemůžu nic dělat, můžu být v klidu.

Myslím, že to povolání se možná trochu změní. Budete ty modely sama používat a budete lepší nutriční poradkyně.

Věda o výživě je mimochodem velmi složitá. Proč je těžké říct, co je zdravé jíst? Je třeba maso zdravé? Z pohledu vědce je tu problém, který jinde v medicíně nemáme v takové míře. Jak bych otestoval, jestli nějaký lék funguje? Udělám experiment. V ideálním případě randomizovaný kontrolovaný experiment, RCT.

Představte si lék na cukrovku. Lidi s cukrovkou náhodně rozdělím do dvou skupin po třiceti. Jedné dám nový lék. Co dám druhé? Placebo, které vypadá jako lék, aby si i v téhle skupině mysleli, že ho dostali. Psychologie je silná. Pak porovnáme, jak se stav lidí v obou skupinách zlepšil nebo zhoršil, a uvidíme, jestli lék funguje.

U stravy je to mnohem těžší. Kolik vás tady je? To je docela dobrá velikost vzorku. Náhodně bych vás rozdělil do dvou skupin po pětadvaceti. Nerozděloval bych vás podle řad, protože lidé vpředu mohou být jiní než lidé vzadu. Jedné skupině bych řekl, že rok nebude jíst maso, druhé, že ho bude rok jíst. V čem je problém? Hlavně vás nedonutím. Nedonutím vegana jíst maso ani někoho, kdo má maso rád, aby ho nejedl.

Kontrolovaný experiment se stravou je proto velmi těžké udělat. Kvalitních důkazů tak moc nemáme. Nějaké údaje máme, ale i modelům AI se s nimi pracuje velmi těžko. Myslím, že váš obor je v pořádku. Může se to pro vás dokonce zlepšit. Jistota to není, ale vůbec bych se toho nebál. Výborná otázka.

**Dotaz z publika:** Neženou se vývojáři umělé inteligence dopředu bez morálních brzd?

**Tomáš Havránek:** Tak to vypadá, že? Když mluvíte s lidmi v těch laboratořích nebo v jejich okolí, možná vás překvapí, že působí trochu jinak, než byste čekali. Ve vývoji AI podle mě dnes vedou dvě laboratoře, OpenAI a Anthropic. Pak je tu samozřejmě Gemini od Googlu a Grok Elona Muska. Jsou to víceméně čtyři hlavní hráči, ale první dva jsou ve vývoji opravdu daleko vpředu.

Ti lidé se zajímají o dopady svého vývoje na společnost. Je to skoro jako náboženství. Možná znáte efektivní altruismus. Podle toho, jak to vnímám já, věří, že to, co dělají, buď zničí svět, nebo zajistí blahobyt pro všechny. Peníze už nebudou potřeba a všichni se budeme mít skvěle. Jak tomu rozumím, chtějí zabránit prvnímu scénáři. Obávají se, že by takový nebezpečný systém mohl vyvinout někdo jiný, třeba někdo v Číně nebo Elon Musk.

Paradoxně přitom sami postupují velmi rychle a říkají, že mají obavy, aby se to nevymklo z ruky. V tom vidím rozpor. Potřebují předstihnout konkurenci, mít nejsilnější model a moct ovlivnit budoucí podobu umělé inteligence. Současně si nastavují poměrně přísná omezení, takzvané guardrails. Ta určují, co model smí dělat a jak a kdy ho zveřejní. Podle mého jsou ta omezení přísnější, než jaká by si firma nastavila, kdyby jí šlo jen o vlastní zisk. Máte ale pravdu, že tyhle věci jdou proti sobě a je to matoucí.

Snaží se tedy zajistit ten scénář, ve kterém budeme mít všichni všechno. Podle mě to není úplně reálné. Takový názor ale podle mé interpretace převládá ve vedení těchto dvou předních laboratoří. Skvělá otázka.

Máme ještě nějakou, nebo skončíme? Máme ještě možnost? Poprvé, podruhé, potřetí. Děkuji vám za otázky.
