KomentářeTomáš Havránek, Zuzana Iršová Havránková

Nejcitovanější český ekonom: Dům je pro mě spotřeba

Rozhovor pro vlog České národní banky z doby, kdy Tomáš Havránek působil jako poradce bankovní rady; ptá se redaktorka ČNB, kterou pořad nejmenuje. Text je strojový přepis nahrávky (Whisper large-v3-turbo) ověřený nezávislým modelem Whisper large-v3; kdo co říká, je určeno podle hlasu. Odpovědi Tomáše Havránka jsou upraveny jako autorizovaný rozhovor, tedy spisovně a bez výplňových slov, opakování a nedokončených začátků vět; řeč redaktorky jen lehce. Čísla, zápory ani míra opatrnosti se neměnily. Větu „A jako takové by podle něj měly mít určitou váhu v indexu spotřebitelských cen“, v níž se o Tomáši Havránkovi mluví ve třetí osobě, text přiřazuje redaktorce podle obsahu; poslechem to ověřit nešlo.

Redaktorka ČNB: Celosvětově nejcitovanější český ekonom pracuje už od roku 2009 v České národní bance. Je jím poradce bankovní rady Tomáš Havránek. Tomáši, informaci o vašem prvenství přinesla největší světová databáze ekonomického výzkumu Ideas. Co to ale znamená?

Kdo a kde vás cituje a k čemu je to vlastně dobré?

Tomáš Havránek: Citace, o kterých mluvíte, znamenají, že někdo váš výzkum vezme a použije pro svou práci, což je to, co jako výzkumník chcete nejvíc. Nás citují hlavně další zahraniční ekonomové, ale máme třeba i citaci v nejznámějším vědeckém časopise Science. Pro mě jako zaměstnance Národní banky je ale samozřejmě důležité hlavně využití našeho výzkumu v praxi. Takže jsem nejraději, když je můj výzkum použit tady u nás v ČNB.

Redaktorka ČNB: Ale zpátky tedy tomu Žebříčku, proč se ta kvalita výzkumu tímto způsobem vlastně měří?

Tomáš Havránek: Výzkum stojí peníze, jak víte, samozřejmě jako všechny ostatní činnosti. Takže chcete vidět, jaké má výsledky. U výzkumu se výsledky měří asi nejsnáze pomocí počtu citací, které ukazují, jak je daný projekt užitečný pro ostatní lidi, jak pro akademiky, tak pro praktiky.

I využití v praxi totiž většinou vede přes akademické publikace, protože jinak nemůžete dost dobře zajistit, že daný projekt obstojí z hlediska mezinárodních standardů.

Redaktorka ČNB: Jak často se stává, že se ty poznatky z toho ekonomického výzkumu skutečně využijí v praxi?

Tomáš Havránek: Stává se to, doufám, docela často. Aspoň tady u nás v Národní bance, kde je třeba rozhodování bankovní rady skutečně založeno na jednom z důležitých vstupů.

To je model, který se používá k odhadům vývoje ekonomiky a její reakce na případné změny úrokových sazeb. Ten model ale není nějaký jednoduchý vzoreček, který bychom mohli vzít a slepě aplikovat v jakékoli situaci. Musí se pořád zlepšovat a vylepšovat. A i to je ekonomický výzkum: aby ten model zůstal nejlepší na světě.

Redaktorka ČNB: Takže se dá říct, že ten náš model je skutečně nejlepší na světě?

Tomáš Havránek: Patří mezi nejlepší na světě, nepochybně.

Redaktorka ČNB: Na jaká další témata se ten současný ekonomický výzkum celosvětově zaměřuje?

Tomáš Havránek: Kdybych měl zůstat u měnové ekonomie, měnové politiky, je to určitě otázka, co by centrální banky měly dělat během další recese, která nepochybně přijde. Otázka je kdy. To nevíme, to neví nikdo. Úrokové sazby jsou obecně hodně nízko, nejen u nás, ale i ve světě.

Pomoci ekonomice snížením sazeb už tedy nebude tak jednoduché, a proto se mluví o různých jiných alternativách. Ve světě se například hodně diskutuje o nějaké formě přímé podpory spotřeby. Pro centrální banku je ale vždycky hlavní cenová stabilita.

Ale i pro cenovou stabilitu je v krizi důležité nějak zvednout náladu lidí.

Redaktorka ČNB: Je dnes podle vás ekonomie spíše exaktní, tedy na matematice založenou vědou, anebo spíše vědou společenskou?

Tomáš Havránek: Ekonomie určitě má jak exaktní prvky z matematiky, tak humanitní prvky, třeba z psychologie. Dohromady je to společenská věda, čistě sociální věda, která vám ale nedá nějaký všelék na všechny problémy společnosti, dokonce ani ekonomiky. I taková ryze ekonomická, důležitá ekonomická událost, jako byla průmyslová revoluce, totiž vlastně nemá ekonomické vysvětlení...

Redaktorka ČNB: S viceguvernérem Mojmírem Hamplem, jehož jste mimochodem poradcem, jste publikovali několik textů na téma zahrnutí ceny nemovitostí do inflace. Mě by zajímalo, proč je zrovna tohle téma pro vás důležité?

Tomáš Havránek: Mimo jiné proto, že teď s manželkou stavíme dům, a to proto, abychom v něm potom žili s našimi čtyřmi dětmi, a ne proto, abychom ho během několika let prodali. Takže ten dům je pro nás spotřeba. Peníze, které do něj vložíme, jsou spotřeba.

Redaktorka ČNB: A jako takové by podle něj měly mít určitou váhu v indexu spotřebitelských cen. To je ten index, jehož stabilitu ČNB zajišťuje.

Ta realita taková tedy není. V současnosti ty ceny nemovitostí vůbec do inflace zahrnuty nejsou?

Tomáš Havránek: V České republice ano, ale jen do omezené míry. Ve většině ostatních zemí tomu tak vůbec není. Otázka ale je, jak velkou váhu by nemovitosti měly mít, jestli 1%, nebo třeba 10%.

Redaktorka ČNB: Proč to ve světě není zahrnuto vůbec? Proč ta situace vlastně ve světě a u nás je odlišná?

Tomáš Havránek: Protože byty a domy se většinou považují spíš za investice než za spotřebu. Proto nejsou v indexu spotřebitelských cen konceptuálně uváděny. Já si ale myslím, že situace u nás je odlišná, třeba od Spojených států, kde se lidé často stěhují a domy a byty často prodávají. Tady, když si koupíme první byt nebo dům, je to často na celý život, nebo skoro na celý život.

Redaktorka ČNB: Má to nějakou spojitost také s tím, že většina lidí u nás bydlí ve svém vlastním bytě nebo domě?

Tomáš Havránek: Ano, to s tím určitě do jisté míry také souvisí. Míra vlastnictví bytu či domu, ve kterém bydlíte, je u nás jedna z nejvyšších v Evropě. Oproti Německu je to o desítky procentních bodů víc. Takže to je rozhodně také důležitý faktor.

Redaktorka ČNB: Takže by se podle vás v tom indexu spotřebitelských cen mělo rozlišovat, jestli si ten dotyčný člověk koupí byt nebo dům za účelem bydlení, anebo pokud je to už jeho druhá nebo třetí nemovitost, tak za účelem investice.

Tomáš Havránek: Ano, Markéto, myslím si, že je to výborný nápad, ale v praxi je potom těžko realizovatelné zjistit, jaká je u dané koupě bytu skutečnost. Konceptuálně by to ale takhle bylo nejlepší.

Redaktorka ČNB: Ale statisticky je asi těžko proveditelné. Přesně tak. Od roku 2016 jste také poradcem bankovní rady, jak už jsem zmínila konkrétně Mojmíra Hampla. Co všechno tahle práce obnáší?

Tomáš Havránek: Práce poradce obnáší hlavně psaní mnoha stanovisek pro bankovní radu na různá témata. Bankovní rada totiž dostává týdně často i stovky stran dokumentů, poměrně technických materiálů, a úkolem poradce je poskytnout na ty materiály nějaký alternativní náhled, který by nebyl závislý na ostatních útvarech uvnitř banky, aby to byla určitá interní oponentura vůči tomu, co připravují ostatní sekce.

Redaktorka ČNB: Vedle této poradenské dále výzkumné činnosti také přednášíte na vysoké škole. Mě by zajímalo, co z toho všeho, co děláte, vás baví nejvíc?

Tomáš Havránek: Mě asi nejvíc baví pracovat se studenty na vysoké škole, protože, jak víte, účast na přednáškách je tam nepovinná. Když vám tedy na přednášku někdo přijde, vidíte, že vás asi chce poslouchat, což se vám jinak v životě moc často nestane.

Redaktorka ČNB: Známou ekonomkou je také vaše žena Zuzana, která mimo jiné tvoří modely pro odhad volebních výsledků. Mě by zajímalo, jestli když se večer, tak se jdete doma po práci, jestli vůbec máte ještě někdy chuť si spolu povídat o ekonomii?

Tomáš Havránek: Nemáme. A myslím, že by ani nebylo zdravé pracovat večer. Snažím se tomu vždycky vyhnout. Občas se tomu ale nevyhnete, protože se něco musí dodělat velice rychle.

Tím, že máme čtyři děti, toho času během dne také moc není. Ale obecně se tomu snažíme vyhnout. Takže ekonomie není tématem našich večerních komunikací.

Redaktorka ČNB: Musím přiznat, že takovou odpověď jsem tak trochu očekávala. Já vám děkuji Tomáši za rozhovor.

Poprvé vyšlo v médiu Česká národní banka 26. dubna 2018. Původní vydání.