Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Jak často používáte papírové bankovky?

Osobně papírové bankovky a mince nepoužívám, pokud obchodník přijímá karty. Platím bezkontaktně mobilem přes Google Pay. Je to pro mě jednodušší a rychlejší, nemusím navíc vybírat hotovost z bankomatu. V době covidové jsem se ale paradoxně k bankovkám vrátil, protože dovezené obědy většinou nejde zaplatit kartou. A tomu rozumím a respektuji, že pro menší restaurace je platba v hotovosti snazší. Bankovky a mince taky používáme s našimi čtyřmi dětmi, aby se naučily základy finanční gramotnosti a znaly hodnotu peněz. To nejde dělat s kartou nebo mobilem, děti musí mít možnost si na ty peníze sáhnout.

Získání finanční gramotnosti u dětí je určitě jedna z výhod placení v hotovosti. Jaké jsou další?

Ne všichni chtějí mít chytrý mobil, aby mohli platit přes Google Pay. A sám na sobě pozoruji, že je pro mě těžší utrácet hotovost, kterou vidím, než neviditelné elektronické peníze při platbě kartou. Při placení hotovostí si prostě dávám víc pozor. K zaplacení mincemi a bankovkami nepotřebujete internet, signál, ani elektřinu. Takže hotovost je robustnější, funguje i večer po hurikánu nebo pandemii moru. Obchodník má navíc peníze hned, nemusí čekat, až mu přijdou na účet, neplatí poplatky společnostem vydávajícím karty. Výhod pro lidi je tedy mnoho a jsou důležité. Hotovost ale nemá žádné výhody pro stát.

Proč je hotovost pro stát nevýhodná?

Umožňuje vyhnout se placení daní, znemožňuje záporné úrokové sazby, ulehčuje fungování zločinu. No a čím dál víc se také mluví o ekologii peněžního oběhu a emisích oxidu uhličitého. Běžná bankovka je spojena s 2-3 kilogramy emisí. U nás obíhá bankovek 523 milionů, takže to si to vynásobte. Ať už se nám to líbí, nebo ne, určitě to brzy bude velké téma v celé Evropě.

Jaké jsou nevýhody placení pouze elektronicky? A jak nás to omezí v běžném životě?

Elektronické placení je citlivé na výpadky. Teď zažíváme covid a ten nás málem položil, ale co když přijde ebola přenosná vzduchem? Co když přijde týdenní blackout, nepůjde elektřina? Pokud bychom v době takové hluboké katastrofy spoléhali jen na elektronické peníze, mohlo by se stát, že si nebudeme moct koupit nic. Společnost bez peněz by se zhroutila. Hotovost také funguje jako únikový ventil ze systému regulací a sledování. Když platíte hotovostí, je to anonymní, což platba kartou není. Osobně mě to sice moc netrápí, protože hotovostí ani teď moc neplatím, ale stále bych rád měl možnost zajít na pivo, aniž by o tom byl u mého jména někde nějaký záznam. To bez hotovosti nepůjde.

U zrušení hotovosti se hovoří o nastavení záporných úrokových sazeb bankami v případě potřeby oživení ekonomiky. Byl by takový krok v Česku efektivní? Nenastala by spíše situace, že si Češi všechny své peníze na účtu raději vyberou a uloží si je doma do kufru?

Přesně, jak říkáte. Dokud existují papírové peníze, centrální banka nemůže snížit úrokové sazby moc hluboko pod nulu, protože lidi by si vybrali úspory z bank a nechali je doma v hotovosti. Centrální banka s úroky může jít mírně pod nulu, protože skladování bankovek také něco stojí, a to bezpečnost a pojištění. Je to nepohodlné. Ale kdybychom měli na běžných účtech úrok mínus dvě procenta, tak bychom tam peníze nenechávali. Začali bychom skupovat sejfy, jak se to stalo v Japonsku při zavedení záporné sazby. Záporné úroky by podle mě ničemu nepomohly, a už vůbec ne v Česku, kde jsou lidé na ztráty citlivější než v řadě jiných vyspělých zemí.

V některých zemích už banky záporné úrokové sazby nastavily, a to například v sousedním Německu. Jak moc efektivní to bylo?

Podle dostupného výzkumu jsou dopady záporných sazeb minimální. Nepomáhají podpořit úvěrování, nepomáhají podpořit spotřebu. Je to spíš jen takový signál, který pomůže oslabit měnu, aniž by centrální banka musela přímo intervenovat, jako to dělala mnoho let Česká národní banka. Měl bych dodat, že ještě před pěti lety jsem sám věřil, že záporné sazby budou užitečné.

A už nevěříte?

Ukázalo se v praxi, že užitečné nejsou. Navíc není příliš srozumitelné, proč centrální banky snižují úroky pod nulu, když mají kladnou inflaci. Většina z nich má ze zákona - u nás dokonce podle ústavy - za úkol péči o cenovou stabilitu. Cenová stabilita ale přece neznamená kladnou inflaci, tedy zdražování průměrného zboží, snižování kupní síly koruny. Koruna je základní měrnou jednotkou v ekonomice a má mít třeba za třicet let stejnou kupní sílu jako dnes. Cílování dvouprocentní inflace, které u nás máme, má podobnou logiku, jako bychom každý rok zkracovali metr o dva centimetry. Existuje 230 studií, které odhadují optimální inflaci, a jejich průměrný odhad je nula. Takže když je inflace na nule, centrální banka by měla být spokojená a neprovádět na ekonomice experimenty. Nemusí rušit hotovost, aby mohla mít záporné sazby.

Pokud by byla zrušena hotovost, je vůbec šance, že úplně vymizí šedá a černá ekonomika?

Část by se nepochybně přesunula do kryptoměn. Ale pak by zase stát kryptoměny více potíral, jako například v Číně, kde se mu to daří velmi dobře. Takže určitě by se státu povedlo velkou část šedé a černé ekonomiky „obělit“, kdyby se hodně snažil. Ne úplně, ale určitě do značné míry. V menší míře jsme to viděli po zavedení EET, což byl rozhodně úspěch z hlediska výběru daní. Myslím úspěch pro stát, možná ne pro všechny občany.

Do černé ekonomiky spadají i prodejci drog. Umím představit, že budou kreativní…

Přesně tak. Navíc kryptoměny jsou hodně volatilní, a i proto dnes drogové kartely využívají stále téměř výlučně dolary. Ideálně deseti- a dvacetidolarové bankovky, ne ty podezřelé velké stodolarové. V rámci černé ekonomiky se organizovaný zločin přizpůsobí asi nejlépe, nějakou cestu si najde. Drobní kriminálníci, jako domovní lupiči, na tom budou hůř.

Nemáte obavy, že bez hotovosti by stát nově získané osobní informace využil či zneužil?

Nemyslím si, že toho naše úřady budou schopné. Můj pohled je možná cynický, ale skoro všude na světě platí, že běžného úředníka zajímá hlavně vlastní klid, jistota práce, v lepším případě prospěch úřadu. Nikoliv prospěch státu a už vůbec ne prospěch veřejnosti. Česko jako stát v tomto není výjimkou, ačkoli samozřejmě mezi úředníky se spousta světlých výjimek najde. Ale mě osobně v této souvislosti strašně zklamal zpackaný start sčítání lidu ze strany Českého statistického úřadu.

Proč vás zklamal?

K tomuto úřadu jsem měl vždy velký respekt, ale taková blamáž opravdu otřásla důvěrou řady lidí ve smysl celé té obrovské a drahé operace. Když neumějí připravit jednoduchý webový formulář, jak jim můžeme věřit s našimi daty? Jak můžeme věřit, že je dokážou zpracovat a mají vůbec zájem na využití těch dat? To je rána nejenom pro sčítání, ale pro celou důvěru veřejnosti v jakoukoli politiku založenou na datech. Náš stát s daty pracovat neumí a tohle bohužel vypadá, že nejdůležitější datový úřad kvalita dat ani nezajímá.

V komentáři pro Hospodářské noviny jste naznačil, že zablokováním hotovosti může český stát vyřešit rozpočtové díry z let 2020 a 2021. Podle vašich slov by to mělo začít stažením pěti a dvoutisícových bankovek. Následovalo by povýšení digitální měny nad hotovostí, stažení zbytku bankovek a úplný zákaz hotovosti. Dodal jste, že byste se divil, kdyby na tom ministerstvo financí již nepracovalo. Opravdu si to myslíte?

Zkusme se vrátit k zavádění EET. K čemu se připravovalo? Jeho smysl byl omezit šedou ekonomiku, omezit nebo aspoň evidovat platby v hotovosti, které předtím nebyly zdaněné. Jestli něco v této zemi funguje opravdu dobře, je to vybírání daní. Zrušení hotovosti je logický další krok po EET, protože elektronické platby je možné všechny sledovat a danit, takže by mě skutečně velmi překvapilo, kdyby žádné plány tohoto typu nebyly na stole. Samozřejmě, že jsou. Zvlášť teď, když to s udržitelností našich veřejných financí kvůli covidu vypadá bídně.

Kdy se podle vás úplného zrušení hotovosti v Česku dočkáme?

Doufám, že nikdy. Ale realisticky předpokládám, že po volbách v roce 2025 se o tom bude mluvit, protože v tu dobu už bude jasné, jak to funguje nebo nefunguje v Číně. A to bez ohledu na to, kdo volby vyhraje. Před volbami to nikdo nepřizná, protože zrušit hotovost bude strašně nepopulární, takže takové opatření bych čekal brzy po volbách, aby se na to do dalších voleb zapomnělo. Také to je obtížná logistická operace, mnohem složitější než zavádění EET. Já bych ale rozpočtové problémy této země radil řešit úplně jinak.

A jak?

Radil bych investovat naše obrovské devizové rezervy, které přesahují 3,6 bilionu korun a máme je teď de facto uložené na běžném účtu v eurech. Investoval bych je do výnosných aktiv tak, jak to dělá Singapur a soukromé univerzity v USA, třeba Princeton nebo Yale. To by nám dlouhodobě zaplatilo covidové účty i penzijní reformu. Jde o stamiliardy korun, které každoročně úplně zbytečně necháváme ležet na chodníku. Pokud to neuděláme letos, bude už pozdě a ke stabilizaci státních financí bude vláda opravdu tlačena ke zrušení hotovosti, zvyšování dání a snižování důchodů.