Florbal v Litomyšli je kroužek snů

Když jsme vybírali kroužky pro syny, žena trvala na hudební škole, no a já jsem k tomu chtěl přidat sport. Jenže který? Kluci by chtěli hrát všechno, nejvíc znají fotbal, hokej a basket. Všechny tyhle sportovní kroužky mají v Litomyšli skvělou reputaci a jsou výborně vedené, jak vím od kamarádů.

Společně jsme se nemohli rozhodnout, než jsme s kluky náhodou zašli na turnaj ve florbale, kde hrál jejich kumpán ze školky. Pak bylo jasno – a od té doby se kluci na trénink těší dvakrát týdně. Osobně mi přijde (a hádám, že klukům taky, snad se fotbalisté neurazí) florbal trochu akčnější než fotbal, ale zároveň méně náročný než hokej.

Společně jsme nadšení z přístupu trenérů, u kterých je vidět, že je práce s dětmi vážně baví, že to nedělají pro peníze (to ani trénování dětí nejde), že dělají mnohem víc, než co je vlastně nutné. Nejmladší děti má na starosti hlavně Tomáš Doubek, kterému bych tímto způsobem rád poděkoval. S florbalem je spokojená i manželka, protože tam klukům nehrozí, aspoň z našeho laického pohledu, takové riziko zranění jako u řady jiných sportů.

Sám jsem jako kluk na sportovní kroužky v Litomyšli chodil taky, ač s přehnanou radostí na to nevzpomínám. Takže mám radost z toho, o kolik je to teď lepší, a zase je to hlavně o přístupu trenérů. Mimochodem podobně gigantický posun k lepšímu vidím z vlastní zkušenosti s MŠ v Líbánkách a ZŠ Zámecká jak u mateřských, tak základních škol v Litomyšli – teď je prostě mnohem lepší být dítětem než před 30 lety.

Z praktického hlediska je prima, že s florbalem jde začít kdykoli během roku, není nutné čekat na nějaký nábor. Prostě stačí přijít si vyzkoušet trénink do městské sportovní haly v úterý od 15 do 16.30 nebo v pátek od 13.30 do 15 hodin. Trenéři poradí a půjčí florbalku, no a vůbec není nutné chodit potom na úplně každý trénink, když to dětem nevychází.

Naší mladší dceři jsou zrovna 4 roky, brášky zatím sleduje z tribuny, ale už se taky těší, jak příští rok bude hrát s nimi. Ať žije florbal v Litomyšli!