Nepořádek u autobusového nádraží

Chtěl bych poděkovat panu starostovi, že se aktivně a opakovaně snaží řešit problémy romské komunity v Litomyšli. Kdo zná situaci v České Třebové, bude vědět, že naše problémy jsou oproti těm třebovským malicherné. Děti se nebojí chodit do školy, nemusí nosit kapesné, aby si koupily fyzickou bezpečnost; o dalších věcech radši psát nebudu.

Přesto za sebe konstatuji, že problém máme, že se nám pomalu vytváří vyloučená lokalita někde v rozmezí od nádraží k novým bytovkám u parku Zdeňka Kopala. Těžko to dopadne jako ve Třebové, ale zdá se vám to v pořádku? Není snadné teď pro děti projít přes autobusové nádraží, aniž aby slyšely řadu sprostých slov, často adresovaných přímo jim. Jeden zastupitel mi říkal, že jeho syn se dal na bojová umění, aby se nebál tamtudy chodit. Tohle chceme?

Jasně, ti lidé (a ne vždy jiné než většinové barvy kůže) to mají v životě těžké. Je správné jim pomoct, když to jde. Ale Američané mají rčení – vedle mrkve je někdy potřeba taky klacek. Jinak se tomu taky říká drsná láska. Měli bychom více dbát na dodržování elementárního pořádku. A to je úloha vedení města a městské policie. Když přitlačíme, bude to finále dobré hlavně pro ty samotné výtržníky, bílé či jiné, kteří bohužel jinak nemají žádné vychování, žádné mantinely, žádnou životní perspektivu.

Typická námitka je, že ti lidé vlastně nic protiprávního nedělají. Ale sprosté nadávání je přestupek, stejně jako porušování pořádku jiným způsobem. Uvítal bych, kdyby v tomto městská policie (a znovu, i vedení města, které ji jediné může úkolovat) byla výrazně důraznější, aktivnější, kreativnější, kdyby více upřednostnila přítomnost v této lokalitě (znovu, od nádraží k novým bytovkám) a s těmito lidmi mluvila, uplatňovala svou autoritu, pokutovala, legitimovala, kdykoli to je možné, využívala všech možností, které ze zákona má.

Jiná města v takových situacích zavádí bezdoplatkové zóny, což by všechno vyřešilo, ale na což asi apetit mít nebudeme. Státní dávky na bydlení jsou samozřejmě jediný důvod, proč tento problém máme v Litomyšli, kde jinak bydlení není levné. Můj kamarád vlastní několik domů v Mostě a velmi si ten byznys pochvaluje. To je také důvod, proč dávky na bydlení zvyšují pravicové i levicové vlády – dotační/dávkový byznys je nejlepší byznys, daňový poplatník to zaplatí rád a výsledek je skvělý.

Mně do toho vlastně nic není. Moje děti na nádraží nechodí, já tam taky skoro nechodím. Ale je mi docela líto, že něco takového je k vidění v Litomyšli, a zajímalo by mě, jak se k tomu před volbami postaví jednotlivé strany. Hezké jaro všem!