Okolí zámku může být zase krásné

Vzpomínám na rybníček se strouhou v zámecké zahradě, který nám v dětství byl zdrojem velké radosti. Stavěli jsme mlýnky, chytali žáby a čolky. Teď už do zahrady moc nechodím, protože mě bolí pohled na sterilní laminátová koryta, jež přírodu pohřbila. Trápí mě dívat se na zfušovanou předělávku zámecké zdi a kamiony, které denně po stovkách rachotí pár kroků od památky UNESCO.

Je prima, že se před lety podařilo sehnat gigantickou dotaci na přebudování návrší. Snad bylo tehdy peněz až moc, tak se bouraly věci, co přestavbu nepotřebovaly. Něco dopadlo parádně: klášter je úchvatný, muzeum úžasné a středověká brána uchovaná v útrobách impozantní. Skvělé je zámecké bludiště a nejlepší bylo dětské hřiště u zámku.

Jak už to bývá, jiné věci se nepovedly. Od přestavby už uteklo dost vody, abychom je napravili bez vracení dotace. Chybí zeleň u muzea. Souhlasím také s Národním památkovým ústavem (NPÚ), že laminátové experimenty u památky UNESCO nemají co dělat. Upřímně obdivuji výmluvnost a drzost architekta, který o nich dokázal přesvědčit celou Radu. Je to ale jako z pohádky Císařovy nové šaty. Najde se v Litomyšli jeden, komu se laminátová úprava líbí a je ochoten se pod ten názor podepsat?

Podobně má NPÚ pravdu, že kamiony na Zámecké ničí pivovar, zámek a celé návrší. Zákaz tranzitu nejde vynutit, navíc neplatí pro kamiony ze Třebové do Prahy. Obchvat nabízený krajem a státem jsme v Litomyšli odmítli, tak co s tím? Provizorní řešení je váha automaticky rozesílající pokuty, leč instalace je v nedohlednu. Aby k něčemu byla, musíme zakázat tranzit nad 6 tun a úplně stopnout kamiony nad 12 tun. Kontejnerové kamiony ke škole a zámku zkrátka nepatří a často se v zatáčce ani nevytočí.

Na druhou stranu NPÚ ošklivě nezvládlo přestavbu zámecké zdi, tady měli pravdu úředníci města. Suma sumárum: okolí zámku by hrozně prospělo, kdyby se město a NPÚ vždy snažily najít konsensus a netlačily své řešení přes odpor druhého. Zkušenosti ukazují, že rozhodnutí nelze nechat jen na odborných komisích. Možnosti úředníků protestovat jsou omezené a sami nemají autoritu volených představitelů. Dělejme u zásadních otázek, jako je tahle, příště referendum. Nezávazné, ať nakonec rozhodne Rada, ale zabrání to průšvihům: císařovy nové šaty si přes odhlasovaný odpor města troufne prosazovat málokdo. Přiblížíme se původnímu pojetí demokracie, jak se zrodila ve starých Aténách; Litomyšl je na to malá dost. Stačí spojit referendum s prezidentskými nebo parlamentními volbami, kam chodíme všichni. Nenechme to takhle. Bude ještě potřeba hodně práce a peněz, ale naděje na krásný a klidný zámecký park žije.