„Pátek pro planetu“ ve školní jídelně planetě nepomůže a dětem uškodí

Školní jídelna Primirest tvrdí, že děti pomohou planetě i sobě, budou-li jíst méně masa. Vegetariánská a veganská strava je prý zdravá. Akce se jmenuje „Pátek pro planetu“. Kdo by nechtěl zdravější děti a planetu?

Má žena v této Lilii shrnuje výzkum o výživě: děti potřebují pestrou stravu, v níž má maso (hlavně hovězí) a jiné živočišné produkty nezastupitelné místo. Vegetariánská či veganská dieta není zdravější. Jde se tak živit, ale téměř nutností pro zdraví jsou pak pravidelné krevní testy a prášky. Respektuji ty, co to vydrží. Kdo se tak chce živit, ať se tak živí – ale dejme dětem informace i o nevýhodách, neb ty jsou značné.

Teď se podívejme na tu část „pro planetu“. Chov hospodářských zvířat skutečně přispívá k vyšším emisím skleníkových plynů, to je vědecký fakt. Hospodářská zvířata produkují metan, díky němuž se rychleji otepluje. Protože se otepluje, jiným zvířatům, rostlinám a lidem to škodí. Budou-li děti jíst méně masa, mohlo by být nakonec méně krav, tedy menší oteplování a „zdravější“ planeta.

Není ale jasné, co se vlastně stane s počty krav, budou-li děti v Litomyšli jíst méně masa. Záleží na tom, jak se zachovají ostatní spotřebitelé a výrobci. S nižší poptávkou klesne cena, takže si maso budou mohou dovolit i chudší lidé v Africe. Je-li nabídka neelastická, počet krav se změní málo či vůbec. Absurditu věci ilustruje skutečnost, že lidi taky produkují metan. Některá jídla metan podporují více. Podle stejné logiky bychom v pátek neměli jíst fazole!

Shodneme se asi všichni, že se změnou klimatu je vhodné něco dělat. Není ale lepší začít u opatření, která jsou vědecky jasně podložená, účinná a nenásilná? Nabízí se hlavně intenzivnější sázení stromů. Studie v Science: sázení nových stromů může globálně z atmosféry stáhnout čtvrtinu uhlíku, aniž bychom ohrozili produkci potravin. Hodiny výchovy k občanství by měly zahrnovat i diskuse o účinnosti různých líbivých opatření.

Nestrašme děti klimatem, obzvlášť ne ve škole. Oteplování není jejich vrozená vina. Změna klimatu má technická řešení. Budoucnost pro mladého člověka vypadá lépe než dřív. Přesto čelíme epidemii duševních nemocí dětí, depresí, sebevražd. Proč? Data Stanfordu: Čtyři z deseti mladých lidí se kvůli klimatu bojí mít děti. Polovina se kvůli klimatu cítí smutně, naštvaně, bezmocně a provinile. Pro skoro polovinu představuje klima stres týrající je každý den.

Za to můžeme my dospělí a přispívá k tomu teď Primirest. Zamysleme se, zda to, co dětem předáváme, dává smysl. Nestačí, že to na první poslech zní dobře. Začneme-li lhát pro dobrou věc, nebude nám nakonec věřit nikdo.