„Pátek pro planetu“ ve školní jídelně planetě nepomůže a dětem uškodí

Školní jídelna Primirest přestala jednou v měsíci nabízet jakékoli jídlo obsahující maso. To samo o sobě není problém. Problém je, jak to Primirest dětem vysvětluje. Dostali následující zprávu:

„Pátek pro planetu (…) zahrnuje: Podporu zdravého životního stylu a zvýšení povědomí o přínosech vegetariánské a veganské stravy, snížení spotřeby masa s cílem přispět ke zmírnění (…) emisí (…)“

To je z vědeckého pohledu zavádějící. Řekněme to na rovinu: je to lež. Ponechme zatím stranou mizivý vliv na emise, který v této Lilii probírá manžel (a opravdu chceme začít řešit klima tak, že dětem sebereme maso?). Podívejme se, co moderní věda říká o dopadech na zdraví. Hlavní body:

1. Spojovat maso s morálními principy pro děti není v pořádku. Vytváříme jim poruchy příjmu potravy.

1. Je těžké jíst vegetariánskou (natož veganskou) stravu bez doplňků potravy a zůstat zdravý. Primirest radí dětem dietu, ke které potřebují brát prášky.

Níže podrobnější shrnutí od stanfordského profesora Hubermana:

Živočišné proteiny jsou kompletní, neboť obsahují všechny esenciální aminokyseliny v ideálních poměrech pro lidské tělo. Mají také vyšší biologickou dostupnost, tedy organismus je lépe vstřebává a efektivněji využívá při budování svalů, regeneraci a celkovém metabolismu. Například hovězí maso, vejce nebo syrovátkový protein obsahují vysoké množství leucinu, který hraje klíčovou roli v syntéze svalových bílkovin.

Naopak rostlinné proteiny jsou často nekompletní, tedy některé esenciální aminokyseliny jim chybí. Sója je kompletní protein, ale jiné rostlinné zdroje (luštěniny, obiloviny) je nutné kombinovat pro plnohodnotný aminokyselinový profil. I u sóji jsou problémem fytoestrogeny, jež ovlivňují hladinu pohlavních hormonů. Biologická dostupnost rostlinných proteinů je nižší, neb obsahují vlákninu a další látky, které mohou narušovat jejich vstřebávání. Proto lidé na čistě rostlinné stravě často potřebují jíst větší množství bílkovin nebo se spoléhat na izolované rostlinné proteiny a doplňky. Rostlinná strava též způsobuje, že lidé mají větší chuť na cukr.

To neznamená, že z veganské či vegetariánské stravy nelze vytěžit vše potřebné. Ale vyžaduje to pečlivé plánování a doplňování vitamínu B12, železa, omega-3 mastných kyselin a dalších živin. Kromě samotného složení stravy je zásadní mentální přístup ke stravování – není vhodné označovat některé potraviny jako "špatné", protože to může vést k nezdravému vztahu k jídlu a negativním stravovacím vzorcům. Nezapomeňme, že anorexie (odmítání jídla) patří mezi nejfatálnější psychiatrická onemocnění.