Budou mít naše vnoučata co pít?

Občas zavlažujeme trávník před domem a lidé se nás ptají, odkud bereme vodu. Inu, ze studny. V extrémním suchu mělkým studním voda opravdu může dojít, viz léto 2018. Ale může se stát, že naše vnoučata v Litomyšli nebudou mít co pít? Osobně bych se trápil jinými věcmi. Důvody jsou níže a byli jsme požádáni, abychom je rozepsali do Lilie.

Litomyšl leží na Vysokomýtské synklinále, hydrogeologickém rajonu 4270, jedné z významných artéských struktur České křídové pánve. Voda pod námi sice není v dutině jako v jezeře, ale je v křídových pískovcích, v pórech a puklinách hornin, zjednodušeně jako v obří nasáklé houbě. Tato houba se doplňuje srážkami ve výše položeném okolí (od Vysočiny po podhůří Orlických hor) a voda k nám pomalu stéká podzemím.

Teď čísla. Plocha rajonu je 796 km². Ženevské jezero má 584 km². Rozlohou tedy náš podzemní vodní systém překonává největší alpské jezero o třetinu. Objemově to samozřejmě úplně srovnat nelze, porézní pískovec není volná hladina. Ale jako představa rozsahu to funguje.

Podle Rebilance zásob podzemních vod České geologické služby je využitelné množství vody ve Vysokomýtské synklinále 2 270 litrů za sekundu. To je přibližně 196 milionů litrů denně. Při průměrné domácí spotřebě kolem 88 litrů na osobu a den by takový zdroj stačil pro více než dva miliony lidí. Každý den! Reálně se dnes z celého rajonu čerpá kolem sedmi procent využitelné kapacity.

Zalévání zahrad ze studní tedy v Litomyšli není a nebude vodohospodářský problém. Neznamená to, že se má vodou plýtvat. Znamená to jen, že běžná zahradní studna, jakkoli využívaná, nemůže Litomyšl připravit o pitnou vodu.

Skutečné starosti o pitnou vodu jsou jinde. Kvantitativní stav vodního útvaru je hodnocen jako dobrý. Ještě znovu a jinak: málo míst na světě má tolik dostupné vody jako my; voda nám nedojde. Horší je stav chemický: pesticidy, dusičnany a stopové znečištění. Tam patří naše pozornost: co dlouhodobě pouštíme do půdy a krajiny.

A co můžeme udělat my sami? Potřebujeme vodu v krajině, blíž povrchu, no a tu tam neudrží zákazy zalévání ani nesekání městských pozemků. Udrží ji kořeny stromů, stín a organická hmota v půdě. Vzrostlý strom odpaří v horkém dni desítky až stovky litrů vody, ochladí okolí a zpomalí odtok srážek. Litomyšl a okolí by proto měly mít víc alejí, remízků a zelených pásů podél polí. Osobně bych rád viděl zalesňování městských pozemků kolem Litomyšle. A když to nejde oficiálně, neříkejme tomu les, ale park. Blíží se volby, dá si to někdo do programu?

Vody pod nohama máme dost. Stromů nad hlavou bychom mohli mít víc.