Poděkování za obnovu židovského hřbitova: symbol naděje a úcty k minulosti
Děkuji manželům Tomsovým a Pavlu Mrověcovi za nesmírné úsilí a čas, které věnují záchraně židovského hřbitova. Ač můj rodný dům leží od hřbitova daleko, často jsem tam v mládí chodíval. Nerozuměl jsem tehdy příliš, co znamená „židovský“, ani proč je opuštěný – ale starobylé, napůl zničené či rozpadlé náhrobky s exotickými nápisy dávaly místu tajemný, za podzimních mlh až mystický charakter.
V neděli 18. srpna jsem se na hřbitově po letech ocitl znovu, a to v rámci procházky „Po stopách Židů v Litomyšli“, již organizovaly paní Burdová a Brýdlová. Ač prohlídka trvala 3 hodiny, paní Burdová vypráví tak poutavě, že celou dobu ovládala pozornost i mého 9letého Filípka (včetně cesty z náměstí). Styděl jsem se, že tyto klíčové události z historie Litomyšle neznám. Každý litomyšlský patriot by si měl od paní Burdové nechat vyprávět.
Nejvíc mě ale překvapilo, jak se hřbitov změnil, kolik hrobů je postavených, opravených. Na atmosféře to místu neubralo. Člověk tam teď navíc cítí naději a elán, které by jinak se hřbitovem nespojoval. V neděli tenhle náš pocit umocnilo košer červené, které Tomsovi připravili, společně s macesy, které tuším do dvou hodin ranních pekl pan restaurátor.
Jsem hrdý, že s námi v Litomyšli žijí lidé jako Dagmar Burdová, Pavel Mrověc a manželé Tomsovi. Buďme pyšní na to, jak se vedení Litomyšle (a ostatně i celé země za jakékoli vlády) staví k židovským památkám, židovské historii a současným problémům Židů v jejich domovině. V době rostoucího antisemitismu zprava i zleva v Evropě i USA zůstáváme nejvěrnějším spojencem Izraele, jímž jsme ostatně byli hned po jeho založení. Židé po celém světě to dobře vědí a mají Čechy rádi.
Krásná litomyšlská synagoga padla za oběť průtahu a souvisejícího znetvoření města. Co takhle ji postavit znovu? Podle původních plánů. Na stejném místě to nejde, ale v širším centru bychom našli důstojný pozemek. Dnes je unikátní možnost získat finance. Česká podpora je pro Židy stále vzácnější, a snad by potřebnou sumu šlo vybrat online mezi Američany židovského původu. Však kolik synagog se v poslední době v Evropě postavilo? Navíc díky práci manželů Tomsových můžeme ukázat, jak si Litomyšl váží svého židovského dědictví.
Kdo se mezitím chce podívat, jak krásná taková synagoga může být (a vyhnout se davům turistů), ať si zajede do Třebíče. My jsme se tam dostali náhodou, když jsme si udělali rodinný výlet s florbalovým týmem Litomyšle, jenž tam porazil místní Snipers a získal divizní titul. Poseďte si v klidu v Zadní synagoze a pak mi řekněte, že by nebylo krásné obnovit tu naši.
Poprvé vyšlo v Lilii, měsíčníku města Litomyšle září 2024. Původní vydání. Text vychází z autorova rukopisu; tištěná verze se může v detailech lišit.