Události, komentáře: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 7 %
Rozhovor v Událostech, komentářích ČT z večera, kdy ČNB zvedla základní sazbu na 7 %; moderátora titulky nejmenují. Pořad má více témat, zde je jen část, na kterou vede odkaz. Text je strojový přepis nahrávky (Whisper large-v3-turbo) ověřený nezávislým modelem Whisper large-v3 a porovnaný s titulky ČT; mluvčí jsou určeni podle titulků a hlasu. Odpovědi Tomáše Havránka jsou upraveny jako autorizovaný rozhovor, tedy spisovně a bez výplňových slov, opakování a nedokončených začátků vět; řeč moderátora jen lehce. Čísla, zápory ani míra opatrnosti se neměnily, jen zjevné přeřeknutí „sedm procentních bodů“ je opraveno na „sedm procent“, protože jde o výši sazby. Průměrná sazba hypoték v úvodním komentáři (5,71 %) je ověřena poslechem.
Moderátor: Pojďme k tomu, jak zvyšovala Česká národní banka základní úrokovou sazbu. Loni v červnu začala s jejím zvedáním od čtvrtprocentního bodu na půl procenta. V říjnu pak přišlo první razantní zvýšení, ve kterém centrální bankéři pokračovali. Dnes, jak už jsme říkali, dosáhla reposazba až na sedm procent.
S tím, jak roste základní úroková sazba, rostou i úrokové sazby u hypoték a navyšují se tedy jejich splátky. Křivka znázorňuje zvyšování za poslední rok, tedy od června 2021. Průměrné sazby hypotečních úvěrů se navýšily až na současných 5,71 procenta. I když tempo mírně zpomalilo, sazby stále rostly.
Hostem je Tomáš Havránek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Pane profesore Havránku, dobrý večer.
Tomáš Havránek: Dobrý večer, děkuji za pozvání.
Moderátor: Dalo se čekat, že ta sazba bude na sedmi procentech, nebo je vysoká, jak říkal pan exvicepremiér?
Tomáš Havránek: To se čekat dalo, ani jinak to být nemohlo, protože to už čekaly i finanční trhy. Kdyby bylo zvýšení menší než na sedm procent, koruna by nutně oslabila, protože vklady v korunách by byly méně výnosné. A tím pádem by potom i Národní banka musela víc intervenovat na posílení koruny, a to úplně nechce, tomu se chce vyhnout. Sazby ale zase také už nemohou být o moc vyšší, protože naše zadlužená ekonomika by to dlouhodobě neustála.
Moderátor: Vy říkáte, že sazby mají obecně růst rychleji než inflace, aby zůstala pod kontrolou, takže v nějakém ideálním případě by to bylo na nějakých 15 až 16%, nebo víc.
Tomáš Havránek: To je standardní ekonomická poučka: pokud inflace roste nějakým tempem, musíte sazby zvyšovat rychleji, než inflace roste, abyste ji zkrotili. To ale dnes není možné právě kvůli zadlužení nejenom vlády, ale i domácností a firem.
Moderátor: Dokážete si představit další zvyšování úrokových sazeb během léta a podzimu?
Tomáš Havránek: Podle mě je to naprosto vyloučené. Díky novému složení bankovní rady, ale právě i kvůli tomu, co naše ekonomika ještě možná snese.
Moderátor: Vy znáte velmi dobře budoucího guvernéra Aleše Michla. Je jisté, že růst sazeb se po jeho nástupu zastaví? Dá se to očekávat?
Tomáš Havránek: Podle mě je to zcela jisté. Už i z toho důvodu, že ekonomika vyšší sazby neustojí.
Moderátor: Když jsme tady mluvili o situaci domácností, musíme samozřejmě zmínit také platy. Odbory tlačí na zvyšování platů ve veřejné sféře. Máme na to teď aktuálně?
Tomáš Havránek: Dlouhodobě na to samozřejmě nemáme, protože se zadlužení zvyšuje. Inflace ale zase pomáhá k tomu, že se jeho reálná hodnota snižuje. Opticky nám zadlužení roste, ale jeho reálná hodnota klesá, protože ho inflace umazává. Paradoxně tak bude naše zadlužení v poměru k HDP na konci roku de facto menší, než pravděpodobně bylo na začátku roku. A tak je to u všech z nás, kdo mají nějaký dluh.
Hodnota dluhu se inflací snižuje a zaplatí to ti, kdo mají víc úspor než dluhů.
Moderátor: Snižování dluhu by znamenalo utahování opasku, taková poučka z počátku 90. let?
Tomáš Havránek: Tohle utahování opasku probíhá u domácností, které spoří. Inflace je jako daň, která jim bere hodnotu úspor a přerozděluje ji k dlužníkům, tedy ke státu a k lidem, kteří mají hypotéku zafixovanou na nějakou delší dobu.
Moderátor: To všechno jsou pro ty lidi velmi nepříjemné věci, nepříjemné situace, ale jedna věc nebo jedno téma, o kterém se mám pocit politici trošku zdráhají mluvit napříč politickým spektrem a to je případné zvyšování daní. Podle některých expertů se tomu nevyhneme.
Kde stojíte v této otázce vy?
Tomáš Havránek: Daně už rostou, a to prostřednictvím inflace. Inflace je vlastně daň na úspory, jak jsme se o tom bavili. Vidíme tu tedy rekordní zvýšení daní pro všechny, kdo mají velké úspory, kdo celý život šetřili, a teď jim inflace během pár let velmi snadno sežere třetinu úspor.
I nějaké další zvyšování daní ale pravděpodobně bude nutné. Už tohle samo o sobě je přitom enormní, enormní daňová zátěž.
Moderátor: Vy jste sám také řekl, že Česká národní banka by měla investovat třeba do nákupu akcií, trošku riskovat, když to nadnesu chovat se trošku tržně, jestli to chápu správně. Ona by ale riskovala vaše peníze, moje peníze, naše peníze. Co ta odpovědnost? Není to příliš riskantní krok?
Tomáš Havránek: Když to neudělá, jistě ztratí spoustu peněz. Má teď totiž v devizových rezervách, tedy v eurech a v dolarech, v přepočtu 3 biliony korun, ještě víc, a našim bankám, které si pak ty rezervy v korunách ukládají u Národní banky, musí dnes platit 7%. Rezervy jsou tedy velmi nákladné, a aby neprodělávaly, musí se investovat tak, jak to dělá třeba Singapur nebo fondy soukromých univerzit, aby dlouhodobě vydělávaly.
Moderátor: Jak říkal Klasik, zdroje jsou, tak otázka je, jestli ty zdroje někde jsou, třeba státní majetek, jeho privatizace, ztrátové podniky, jako je Česká pošta, České dráhy, anebo třeba ty podniky, o kterých čas od času někteří politici říkají, že stát nemá vařit pivo, budvar nemá ubytovávat lázeňské hosty, termál a tak dále. Pomohlo by to?
Tomáš Havránek: To dlouhodobě neřeší hlavní strukturální problém veřejných financí. Jsou to spíš taková, řekněme, marketingová řešení, ale dlouhodobě to nijak moc nepomůže.
Moderátor: Jaký je odhad? Váš odhad růstu inflace a vývoje ekonomiky v těch nejbližších měsících, pokud si to vůbec troufnete?
Tomáš Havránek: To si troufnu. Inflace se nepochybně přiblíží 20% někdy na přelomu, řekněme, léta a podzimu. A růst ekonomiky bude asi poměrně blízký nule. Nemyslím si, že budeme přímo v recesi, že by HDP klesalo, ale žádná velká hitparáda to v tomto smyslu nebude.
Poprvé vyšlo v médiu Česká televize 22. června 2022. Původní vydání.