KomentářeTomáš Havránek, Zuzana Iršová Havránková

Události, komentáře: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 7 %

Rozhovor v Událostech, komentářích na ČT ve večer, kdy ČNB zvedla základní sazbu na 7 %. Pořad má více témat; zde je jen ta část, na kterou odkazuje záznam. Text je strojový přepis řeči z nahrávky (model Whisper large-v3-turbo). Kdo co říká, vychází z titulků České televize, které značí střídání mluvčích. Titulky ale přicházejí o jednu až dvě vteřiny později než řeč (změřeno), a tak se u přechodů mezi otázkou a odpovědí dorovnávají podle slov. Že hostem je skutečně Tomáš Havránek, potvrzuje jednak titulek na obrazovce, který se v titulcích přepisuje, jednak porovnání hlasu s hlasovým vzorkem z pořadů, kde ho Česká televize jmenuje. Opraveno bylo 10 zjevných přeslechů — jména, hranice slov a tvary, kde je správné znění jisté. Význam, čísla ani míra opatrnosti ve formulacích se neměnily; nejistá místa zůstala tak, jak je přepis zachytil. Moderátora tohoto pořadu titulky nejmenují, proto je označen jen jako moderátor. Mluvená řeč obsahuje nedokončené věty a opakování — nejde o psaný text.

Moderátor: Pojďme k tomu, jak zvyšovala Česká národní banka základní úrokovou sazbu. Loni v černu začala s jejím zvedáním od čtvrtprocentního bodu na půl procenta. V říjnu pak přišlo první razantní zvýšení, ve kterém centrální bankéři pokračovali. Dnes, jak už jsme říkali, dosáhla reposazba až na sedm procent.

S tím, jak roste základní úroková sazba, rostou i úrokové sazby u hypoték a navyšují se tedy jejich splátky. Křivka znázorňuje zvyšování za poslední rok, tedy od června 21. Průměrné sazby hypotéčních úvěrů se navýšily až na současných 5,1 procenta. I když ten pomírně zpomalilo, sazby stále rostly.

Hostem je Tomáš Havránek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzdy. Pane profesor Havránku, dobrý večer.

Tomáš Havránek: Dobrý večer, děkuji za pozvání.

Moderátor: Dalo se čekat, že ta sazba by na sedmi procentech nebo je vysoká,

Tomáš Havránek: To se čekat dalo,

… vlastně to ani jinak být nemohlo, protože už to čekaly i finanční trhy. Kdyby to zvýšení bylo menší než na sedm procentních bodů, tak by potom koruna nutně oslabila, protože by úložky v korunách byly by méně výnosné.

Moderátor: A tím pádem by potom i Národní banka

Tomáš Havránek: … musela víc intervenovat za posílení koruny a to ona úplně nechce, tomu se chce vyhnout. No ale zase vyšší ty sazby už taky být o moc nemůžou, protože ta naše zadlužená ekonomika by to dlouhodobě neustála.

Moderátor: Vy říkáte, že sazby mají obecně růst rychleji než inflace, aby zůstala pod kontrolou, takže v nějakém ideálním případě

15-16% nebo nebo víc?

Tomáš Havránek: To je standardní ekonomická poučka, že pokud vám roste inflace nějak o nějakým tempem, tak abyste jí zkrotil, tak musíte ty sazby zvyšovat rychleji, než tak ta inflace roste. Což ale dneska není možné právě kvůli tomu zadlužení nejenom vlády, ale i domácností a firm.

Moderátor: Dokáže si představit další zvyšování úrokových sazeb během léta a podzimu?

Tomáš Havránek: Podle mě to je naprosto vyloučené. Díky tomu vlastně nějaké nové složení té bankovní rady, ale právě i kvůli tomu, co ta naši ekonomika je ještě možná snést.

Moderátor: Vy znáte velmi dobře budoucího guvernéra Aleše Michla. Je jisté, že růst sazeb se po jeho nástupu zastaví? Dá se to očekávat?

Tomáš Havránek: Podle mě je to zcela jisté. Už i z toho důvodu, že ta ekonomika vyšší sazby neústojí. Když jsme mluvili tady o té situaci domácností, tak samozřejmě musíme zmínit

… to zadlužení se zvyšuje, ale zase ta inflace pomáhá k tomu, že ta reálná hodnota toho zadlužení se vlastně snižuje. Že opticky nám zadlužení roste, ale ta reálná hodnota klesá díky tomu, že inflace ho umazává. Takže vlastně de facto paradoxně na konci roku to naše zadlužení k poměru k HDP bude menší, než bylo pravděpodobně na začátku roku. A tak to je u všech z nás, co mají nějaký dluh.

Ta hodnota toho dluhu se snižuje, tou inflací, a pak to zaplatí ti, kteří vlastně mají víc úspor, než mají dluhu.

Moderátor: Snižování dluhu by znamenalo utahování opasku, taková poučka z počátku 90. let. Tohle utahování opasku probíhá

Tomáš Havránek: … u těch domácností, které spoří a ta inflace jako dáň, která jim bere hodnotu těch úspor a vlastně přerozděluje je k těm dlužníkům, to, že stát a lidi, co mají hypotéku

Moderátor: … a mají zafixovanou nějakou delší dobu. To všechno jsou pro ty lidi velmi nepříjemné věci, nepříjemné situace, ale jedna věc nebo jedno téma, o kterém se mám pocit politici trošku zdráhají mluvit napříč politickým spektrem a to je případné zvyšování daní. Podle některých expertů se tomu nevyhneme.

Kde stojíte v této otázce vy?

Tomáš Havránek: No ty daně už rostou tou inflací. Ta inflace je vlastně dáň na úspory, jak jsme se o tom bavili. Takže tady vidíme vlastně rekordní zvýšení daní pro všechny, kteří mají velké úspory, kteří celý život šetřili, tak teď během pár let jim ta inflace sežere třetinu těch úspor, velmi snadno.

Ale i nějaké další zvyšování daní pravděpodobně bude nutné, ale tohle vlastně samo o sobě už je enormní, enormní daňová zátěž.

Moderátor: Vy jste sám také řekl, že Česká Národní banka by měla investovat třeba do nákupu akcí, trošku riskovat, když to nadnesu chovat se trošku tržně,

Tomáš Havránek: No, když to neudělá, tak ona jistě ztratí spoustu peněz tím, že vlastně teď ona má při počtu jsou 3 biliony korun, ještě víc, a musí platit našim bankám, které si potom ty rezervy v korunách ukládají u Národní banky 7% dneska. Čili ty rezervy jsou strašně nákladné a aby neprodělávaly, tak se musí investovat tak, jako to dělá třeba Singapur nebo fondy soukromých

… univerzit, aby dlouhodobě vydělávaly.

Moderátor: Jak říkal Klasik, zdroje jsou, tak otázka je, jestli ty zdroje někde jsou, třeba státní majetek, jeho privatizace, ztrátové podniky, jako je Česká pošta, České dráhy, anebo třeba ty podniky, o kterých čas od času někteří politici říkají, že stát nemá vařit pivo, budvar nemá ubytovávat lázeňské hosty, termál a tak dále. Pomohlo by to?

Tomáš Havránek: To dlouhodobě neřeší ten hlavní strukturální problém veřejných financí, takže to jsou spíš taková, jako řekněme, marketingová řešení, ale dlouhodobě to nijak moc nepomůže.

Moderátor: Jaký je odhad? Váš odhad růstu inflace a vývoje ekonomiky v těch nejbližších

… měsících, pokud si to vůbec troufnete.

Tomáš Havránek: Tak to já si troufnu, ta inflace nepochybně se přiblíží 20% někdy na přelomu, řekněme, léta pod zimu. A ten růst ekonomiky bude asi poměrně blízký nula, já si nemyslím, že budeme přímo v recesi, že by to HDP klesalo, ale

Poprvé vyšlo v médiu Česká televize 22. června 2022. Původní vydání.