Letní čas žádnou energii nešetří

Původním zdůvodněním letního času byly úspory energie. Tento sloupek však ukazuje, že moderní empirická literatura na toto téma v průměru žádné úspory nenachází. Rozsah úspor souvisí se zeměpisnou šířkou: regiony ve vyšších zeměpisných šířkách zaznamenávají o něco větší úspory, zatímco subtropické regiony kvůli letnímu času spotřebovávají energie více. Dokonce i ve Skandinávii činí úspory jen 0,3 % roční spotřeby energie. Pokud chtějí tvůrci politik další používání letního času obhájit, musí se zaměřit na jeho jiné účinky.

Většina Evropanů a Američanů se ve škole učí, že letní čas snižuje spotřebu energie. Toto rozšířené přesvědčení opakovali i tak renomovaní autoři jako Thaler a Sunstein, kteří letní čas chválí ve své knize Nudge (Thaler a Sunstein 2008). Letní čas samozřejmě původně zavedlo několik zemí během první světové války, aby snížily spotřebu energie, ale akademický výzkum toho, jak velké úspory energie letní čas v moderní ekonomice přináší, je překvapivě skromný. Prošli jsme časopisecké články, nepublikované pracovní studie, zprávy energetických společností, vládní dokumenty a doktorské disertace a našli jsme 44 použitelných studií provedených od průkopnické zprávy Ebersole (1974). Zběžný pohled na literaturu nám bohužel nepomůže. Odhady se rozbíhají všemi směry a ke konsenzuální hodnotě se ani zdaleka neblíží.

Poznámka: Studie měří vliv letního času na spotřebu energie, takže záporný odhad znamená úsporu energie.

Dva existující přehledy literatury, Reincke a van den Broek (1999) a Aries a Newsham (2008), rovněž ukazují, že různí výzkumníci dospívají k podstatně odlišným výsledkům. Lze najít doklady ve prospěch úspor energie díky letnímu času, stejně jako lze najít doklady o vyšší poptávce po energii v souvislosti s letním časem. Například nejcitovanější empirická studie, Kotchen a Grant (2011), dochází k závěru, že letní čas v rozporu s cílem této politiky spotřebu energie zvyšuje. (Právě tento výsledek může být důvodem, proč studie získává tolik citací, i když byla zároveň publikována v prestižním časopise The Review of Economics and Statistics.) Aries a Newsham (2008: 1864) uzavírají, že „existující poznatky o tom, jak letní čas ovlivňuje spotřebu energie, jsou omezené, neúplné nebo protichůdné“. Protichůdné výsledky lze ostatně najít i uvnitř mnoha jednotlivých studií, jak ukazuje obrázek 2.

V připravovaném článku provádíme kvantitativní syntézu literatury: metaanalýzu (Irsova et al. 2018).1 Naším záměrem je vysvětlit rozdíly ve výsledcích odlišnostmi v datech, metodách a případně i v celkové kvalitě studií. Ze 44 studií o vlivu letního času na spotřebu energie shromažďujeme 162 použitelných odhadů. Nejprve testujeme publikační selektivitu, která v empirické ekonomii typicky zveličuje výsledky na dvojnásobek (Ioannidis et al. 2017). Nenacházíme vůbec žádnou publikační selektivitu, což je samo o sobě pozoruhodné zjištění. Náš soubor dat sice zahrnuje mnoho nepublikovaných studií, ale v ekonomii se publikační selektivita obvykle nachází i v pracovních studiích, protože mnozí autoři běžně diskriminují neintuitivní a statisticky nevýznamné výsledky.

Absence publikační selektivity znamená, že můžeme přejít k hlavní části naší analýzy: ke zkoumání toho, proč se uváděné odhady tak liší. Za tím účelem odhadujeme regresi, v níž odhady vlivu letního času vysvětlujeme faktory spojenými s kontextem, v němž byly získány. Zahrnujeme například maximální počet hodin denního světla v regionu, ke kterému se odhad vztahuje. Mimo jiné zohledňujeme frekvenci dat o spotřebě energie (hodinová nebo denní), techniku odhadu (simulace, metoda rozdílů v rozdílech, prostá regrese), definici spotřeby energie (komerční, rezidenční, pouze osvětlení) a aspekty, které mohou souviset s kvalitou (publikace v časopise, impakt faktor periodika, počet citací).

Poznámka: Faktory jsou seřazeny shora dolů podle důležitosti. Jejich kombinace (modely) jsou zobrazeny ve sloupcích seřazených zleva doprava podle užitečnosti. Relativní užitečnost je vyjádřena šířkou sloupce. Modrá barva znamená, že daný faktor přispívá k nalezení menších úspor díky letnímu času.

Výsledky ukazují, že studie publikované v prestižnějších periodikách typicky uvádějí menší úspory energie díky letnímu času a že země s více hodinami denního světla v létě (tedy ve vyšší zeměpisné šířce) zaznamenávají úspory větší. Důležitá je také frekvence dat a metodologie odhadu.

Dále pro každou zemi v našem vzorku počítáme odhady vlivu letního času odpovídající nejlepší praxi v literatuře. V podstatě pomocí výsledků metaanalýzy přepočítáváme odhady tak, jako by všechny pocházely ze studií, které používají metodu rozdílů v rozdílech a hodinová data a které byly publikovány v periodikách s maximálním impakt faktorem. Odhady podle nejlepší praxe uvádí tabulka 1.

Záporné odhady znamenají, že v daných zemích letní čas spotřebu energie snižuje. V některých zemích s nižší zeměpisnou šířkou, a to i v Evropě, se zdá, že letní čas spotřebu energie zvyšuje. Všechny odhady jsou však statisticky nevýznamné a velmi malé. Průměr za celý soubor dat je téměř přesně nula. Zemí s nejvyšším přínosem letního času je Norsko, ale i tam činí efekt pouze 0,5 % ve dnech, kdy letní čas platí, a tedy přibližně 0,3 % roční spotřeby.

Letní čas dvakrát ročně ovlivňuje 1,5 miliardy lidí na celém světě, někdy i se smrtelnými následky, jak ukazují studie dokumentující dopravní nehody způsobené střídáním času (Smith 2016). Se zjištěním, že letní čas nešetří prakticky žádnou energii, padá původní a dodnes běžně užívané zdůvodnění této politiky. Možná letní čas opravdu není tak dobrý šťouch (nudge); desítky zemí ho v posledních desetiletích opustily. Nebo možná pohodlí, které přinášejí delší světlé večery, převažuje nad nepohodlím ze spánkové deprivace a dokonce i nad ztrátami na životech v důsledku dopravních nehod (a možná také v důsledku vyššího výskytu infarktů a depresí). Nebo by snad celoroční letní čas zachoval většinu přínosů a zároveň odstranil mnohé problémy spojené se střídáním času. Jednoduše to nevíme. Stále čekáme na studii, která by systematicky porovnala všechny různé přínosy a náklady letního času.