Z mateřské zamíří rovnou do Berkeley
Písemné odpovědi, které Zuzana Havránková poslala redakci. Vydaný text je reportáž z těchto odpovědí čerpající, ne otázky a odpovědi, a je z větší části za paywallem. Otázky jsou v původním znění redaktorky včetně překlepů a pravopisu jmen.
Docečetla jsem se, že v letošním roce máte v plánu stáž v Berkley – platí to, když se doma staráte o malé děti? Berete je s sebou?
Do Berkeley jsme pozvaní společně s manželem, který se také věnuje ekonomickému výzkumu, takže jsme se rozhodli vzít děti s sebou a hlídat je střídavě na směnný provoz. Samozřejmě je to takhle komplikovanější, ale dceři jsou dva roky a synovi teprve 6 měsíců, takže jiné řešení není, pokud takovou příležitost chceme využít.
Jak jste se k této stáži dostala a čemu se tam budete věnovat – budete přednášet, pracovat na nějakém výzkumu? Potřebovala bych rozklíčovat „s cílem rozšířit probíhající spolupráci FSV s univerzitou v Berkley.“
Náš institut se společně s univerzitou v Berkeley a dalšími zahraničními univerzitami účastí projektu ekonomického modelování dopadů klimatických změn. U nás tento projekt vede profesor Janda, se kterým dlouhodobě spolupracuji; on sám působil v Berkeley delší dobu a díky jeho doporučení se nám podařilo pozvání získat. Sama se budu zejména věnovat výzkumu, a to práci na výpočtu společenských nákladů emisí skleníkových plynů (např. jakou škodu nebo přínos společnosti způsobí emise jedné tuny oxidu uhličitého). To je důležité pro určení optimálního zdanění emisí, se kterým už několik států začalo (například Austrálie).
Jak často jste jezdila přednášet na konference do zahraničí (před mateřskou dovolenou)? O jaké téma vašeho výzkumu je v zahraničí největší zájem?
Obvykle jezdím na 3-4 mezinárodní konference za rok. V zahraničí je obvykle největší zájem o meta-analýzu, což znamená kvantitativní souhrn literatury na určité téma (a meta-analýza je také hlavní důvod, proč jedeme do Berkeley). Například společenské náklady emisí skleníkových plynů, které jsem zmínila, jsou v literatuře často odhadovány, ale jednotlivé výsledky se velmi liší. Není potom jasné, který odhad je vhodné využít v praxi ke stanovení tzv. uhlíkové daně. Statistické nástroje meta-analýzy nám pomáhají tyto rozdílné odhady shrnout, odfiltrovat různá zkreslení (třeba i ideologická), a poskytnout tvůrcům hospodářské politiky robustní výsledky. Meta-analýza pochází původně z lékařského výzkumu, odkud se poměrně nedávno rozšířila také do ekonomie.
Můžete mi prosím víc laicky vysvětlit, čemu se ve svém výzkumu věnujete? („studentka se zaměřuje na aplikace metod výpočtu hraniční efektivity a meta-analýzy zejména v oblastech bankovnictví, energetiky a přímých zahraničních investic.) Nejlépe na nějakém konkrétním a polopatickém příkladu.
Můj nejcitovanější článek je meta-analýza vlivu zahraničních investic na produktivitu domácích firem. Obvykle se předpokládá, že tyto dopady jsou kladné, například proto, že domácí firmy se od investorů učí novým technologiím a postupům (třeba i tak, že kopírují jejich praktiky). I z toho důvodu mnoho států poskytuje pobídky pro zahraniční investice. Když ale chcete vliv zahraničních investic na domácí produktivitu odhadnout na reálných datech z ekonomiky, dostanete rozdílné výsledky v závislosti na použité metodologii. V našem článku jsme posbírali tisíce odhadů tohoto efektu a po ošetření o různá zkreslení se ukázalo, že zahraniční investice v průměru skutečně významně přispívají ke zvyšování domácí produktivity. Některé typy investic jsou navíc prospěšnější než jiné; velmi přínosné jsou například společné projekty zahraničních a domácích firem, kde spíše dochází k difúzi znalostí.
Můžete mi rozklíčovat, na čem spolupracujete s týmem ČNB? („V současnosti také spolupracuje s výzkumníky České národní banky na projektu zabývajícím se empirickou analýzou parametrů pro kalibraci DSGE modelů.“)
ČNB používá pro svoje prognózy velmi sofistikovaný model celé ekonomiky (takzvaný DSGE model), který je založen na nejlepší zahraniční praxi. Model vyžaduje řadu předpokladů o chování lidí; tyto předpoklady jsou často přejaty ze zahraniční literatury, protože neexistuje relevantní výzkum na českých datech. V rámci projektu, na kterém se podílím s kolegy z ČNB, se snažíme mimo jiné zjistit, jestli by nebylo vhodné některé tyto předpoklady pro české prostředí upravit. Konkrétním příkladem může být předpoklad o reakci spotřeby lidí na změny úrokových měr, o kterém neexistuje shoda ani v zahraničí.
O IES
Pro jaké studenty je IES – jakou motivaci ke studiu musí mít, aby byli na této škole spokojení? Může způsob výuky vyhovovat někomu, kdo chce být managerem či ředitelem v privátní sféře?
Spokojený nebude ten, kdo je zvyklý vybírat si v životě vždy tu nejsnazší cestu. Ale myslím, že takoví studenti si k nám přihlášku ani nedávají, protože dobře vědí, že naše studium je náročné. Uchazeč o přijetí musí být především připraven tvrdě pracovat. Absolventi IES nacházejí uplatnění v celé řadě oborů, od akademického výzkumu (což je ale spíše výjimka) přes analytické pozice až ke konzultantským a manažerským funkcím. Studium ekonomie, které je u nás koncipováno podle západního vzoru, má studenta zejména naučit myslet a rychle se orientovat ve složité problematice. To jsou také schopnosti, které zaměstnavatelé všude na světě od špičkových zaměstnanců vyžadují.
IES je velmi internacionální škola – v čem je to nejvíc poznat?
Velká většina kurzů je v angličtině a na magisterském stupni je velké procento studentů ze zahraničí. Prakticky každý student také vyjede alespoň na půl roku na nějakou kvalitní školu v Evropě, ale třeba i do USA nebo Austrálie, případně na stáž do nějaké nadnárodní instituce, jako je třeba Světová banka. Velké množství absolventů bakalářského studia pokračuje v dalším studiu v zahraničí; někdy se vrátí zpět pro doktorské studium. Třeba jeden můj současný spolužák má magisterský titul z Oxfordu, další z Cambridge.
Kdo pro vás na IES byli klíčoví přednášející, kteří vás nasměrovali?
Už jsem zmínila Karla Jandu, díky kterému jsem se dostala ke svému současnému výzkumu. Velmi inspirující přednášející je také například Michal Mejstřík, člen NERV odpovědný za strategii konkurenceschopnosti ČR, Kateřina Šmídková, ředitelka ekonomického výzkumu v ČNB, nebo Oldřich Dědek, národní koordinátor pro zavedení eura. Řada dalších přednášejících má zkušenosti ze zahraničí, například z Mezinárodního měnového fondu nebo Evropské centrální banky.
Sama vedete na IES diplomový seminář – jací jsou tamní studenti, vidíte mezi nimi talenty, kteří se se svým tématem a způsobem vědecké práce mohou dostat na stránky takových časopisů jako Journal of International Economics? Můžete uvést příklady jmen a témat?
Na výuce v diplomovém semináři se podílím velmi ráda, protože mi to umožňuje každý rok sledovat od píky vznik prací, které jsou ve své většině velmi dobré a často jsou následně publikované. Jejich úroveň také v čase rychle roste; co bylo před 7 lety standardní diplomovou prací, by dnes nemuselo být obhájeno. Kvalitních prací máme velmi mnoho, a je tak těžké vybrat nějaké jméno. Ale například Marek Rusnák, který se věnuje prognózování a kterého jsme měli na semináři před časem, už je jedním z nejlépe publikujících českých ekonomů a před rokem získal titul Mladý ekonom České společnosti ekonomické.
Snažím se postihnout a zjistit, v čem je IES tak specifický – mám zprávy, že je to spíš komorní škola, dělá se tam věda... pokud by vás napadlo, jak a čím by se dala vystihnout originalita této školy, určitě napište.
Vedení IES se snaží co nejvíce se přiblížit stylu, jak je ekonomie vyučována na dobrých školách v Americe nebo západní Evropě. Kromě CERGE, což je ale čistě doktorský program, si nemyslím, že by se o toto některá česká škola reálně snažila. Můžete se například podívat, jaké procento výuky na jiných školách probíhá v anglickém jazyce a jestli vyučující mají nějaké zahraniční zkušenosti. Velmi se také liší výzkumné výstupy. Na většině škol v ČR se publikuje obvykle ve sbornících nebo lokálních časopisech, zatímco pedagogové IES publikují převážně v zahraničních časopisech, a tím pomáhají udávat tempo profese. Například podle mezinárodního hodnocení ekonomického výzkumu RePEc jsou mezi 10 nejlepšími českými ekonomy 3 vyučující IES (ostatní jsou z CERGE nebo ČNB, http://ideas.repec.org/top/top.czech.html).
Jaký předmět nebo fáze studia je pro studenty nejnáročnější?
Zcela určitě matematická analýza vyučovaná profesory z Matfyzu, jejímiž čtyřmi semestry si musí projít každý bakalář. Dosud vzpomínám na dlouhé probdělé noci po přednáškách, kdy jsem se snažila pochopit důkaz nějaké věty. Potom si ale řeknete, že když jste zvládla toto, zvládnete v životě už všechno.
Jak je to na IES s kontakty na budoucí zaměstnavatele a praxi? Je to tak, že například ČNB si na škole vyhlíží své budoucí analytiky a že většina studentů je „rozebraná“ ještě před promocí? Nebo se studenti spíše věnují studiu a do firem jdou až po promoci?
Existuje mýtus, že absolvent bez praxe nemá na pracovním trhu šanci. To možná platí pro některé profese, ale pokud chcete pracovat v kreativním zaměstnání, na které Vás IES připravuje, vyplatí se věnovat škole naplno do posledního ročníku. Nevím, že by někdo ze spolužáků měl problém najít si odpovídající zaměstnání – a to jsem promovala v roce 2009, kdy vrcholila ekonomická krize. Je ale pravda, že spousta studentů se už při studiu podílí na různých projektech, například práci pro NERV nebo různé poradenské firmy, a obvykle mají o svém zaměstnání jasno už dlouho před ukončením studia.
Jak vidíte svoji budoucnost – na IES, na CERGE-EI, ve světě?
To ukáže čas a příležitosti, které se naskytnou jak mě, tak manželovi. Příštích pár let se ale zřejmě stěhovat nebudeme, kvůli dětem.
Poprvé vyšlo v Hospodářských novinách 27. ledna 2014. Původní vydání. Text vychází z autorova rukopisu; tištěná verze se může v detailech lišit.