Dvanáct otázek Hospodářských novin k modelu KdoVyhrajeVolby.cz

Jak konkrétně váš model funguje? V čem je lepší než klasické průzkumy?

Vstupy do modelu představují klasické průzkumy veřejného mínění a také kurzy sázkových kanceláří. Model následně tyto informace dává dohromady a vypočítává z nich nejpravděpodobnější volební výsledek. Abychom nezacházeli do technických detailů, lze si pro jednoduchost představit například toto: máme k dispozici dva průzkumy, jeden dva týdny starý s 2000 respondenty, další týden starý s 500 respondenty. Za jinak stejných okolností je lepší mít velký a zároveň nový průzkum, takže jak zvážit tyto dva průzkumy? Náš model se snaží najít optimální váhy za pomoci statistických technik. Agregací průzkumů se v průměru výrazně snižuje chybovost.

Uvádíte, že váš aktuální odhad volebního výsledku je založený na všech dostupných informacích. Jaké všechny informace to jsou?

Kromě průzkumů veřejného mínění jsou to právě kurzy sázkových kanceláří. Z nich lze dopočítat, jaký procentuální zisk pro jakou stranu daná kancelář v daný moment předpokládá. Protože podnikatelský model sázkových kanceláří je založen na tom, aby kurzy co nejrychleji odrážely všechny dostupné informace (jinak by sázkaři vydělávali na úkor kanceláří), je právě zahrnutí kurzů klíčové pro aktuálnost modelu. Do budoucna také přemýšlíme o tom, že bychom do modelu zakomponovali statistiky ze sociálních sítí, zejména Twitteru. Je ale třeba být opatrný, aby to nepřineslo více šumu než predikční síly.

Proč jste se tentokrát rozhodla zaměřit právě na volby?

Ráda sleduji politické zpravodajství a bylo pro mě frustrující, nakolik se mohou lišit jednotlivé volební průzkumy zveřejněné v rámci jediného měsíce. Sama se dlouhodobě věnuji syntéze výzkumných zjištění, takže mě napadlo vytvořit agregátní model i v této oblasti. Evidentně hraje v průzkumech roli kromě náhodné odchylky také metodologie, kterou se též snažíme brát v úvahu.

Vaše výsledky jsou aktualizovány každý den. Jak to funguje? Jak náročný je váš model na obsluhu?

Přebírat kurzy sázkových agentur je jednoduché, protože jsou průběžně aktualizovány na internetu. Obtížnější je to u nových průzkumů veřejného mínění, jejichž metodologii je vždy třeba prozkoumat. Nicméně tato metodologie se u jednotlivých agentur příliš nemění a samotných agentur je také jen několik. Nejobtížnější bylo vyvinout samotný model.

Proč jste se rozhodla zkombinovat právě postupy Nata Silvera a Davida Rothschilda? Jakým způsobem je kombinujete?

Jsou to nejznámější a v zahraničí zřejmě nejpoužívanější predikční modely, a to nejen pro výsledky voleb. Velkou výhodou kvalitních výzkumů preferencí (základní model Nata Silvera) je jejich profesionalita a pečlivost. Výhodou sázkových kurzů (model Davida Rothschilda) je rychlejší reakce na novinky. Oběma přístupům dáváme stejnou váhu.

Nate Silver i David Rothschild špatně předpověděli výsledky amerických prezidentských voleb. Kde podle vás udělali chybu a nehrozí, že se takto splete i váš model?

Jste k oběma pánům příliš shovívavá. Nejenom že špatně předpověděli výsledky amerických voleb, ale i referenda o brexitu. Problém je, že tyto konkrétní výsledky správně nepředpověděl prakticky nikdo, rozhodně ne žádný věrohodný výzkum veřejného mínění. Někdy se prostě stávají věci, které jsou předem málo pravděpodobné. Když to mám vztáhnout k ekonomickým tématům, tak je to podobné jako s předvídáním krize. Když každý rok tvrdíte, že bude krize, tak si vás normálně nikdo nevšímá. Když pak krize po 20 letech přijde, tak si lidé na tu vaši předpověď vzpomenou a jste slavná – to ale neznamená, že vaše předpovědi v takovém případě za něco do budoucna stojí. Mimochodem, Nate Silver zcela přesně předpověděl výsledky předchozích dvou prezidentských voleb. A jako jeden z velmi mála analytiků dával v předvečer voleb Donaldu Trumpovi zhruba 30% šanci na zvolení. To je větší pravděpodobnost, než že bude v náhodně vybraném dni v Praze pršet.

Jak přesné jsou české předvolební průzkumy? Na jaké úrovni jsou v mezinárodním srovnání?

Myslím, že jejich metodologie je v průměru na dobré úrovni. Samozřejmě ve velkých zemích je publikovaných průzkumů daleko více, lze se pak soustředit jen na ty nejvíce renomované agentury. V našich podmínkách je třeba pracovat se všemi průzkumy, i když to neznamená, že by měly mít stejnou váhu.

Existují stále aspekty lidského chování, které žádný průzkum nedokáže správně zohlednit? Jaké to jsou?

Průzkum dokáže zohlednit současné nálady a pocity lidí. Nicméně tyto pocity se mohou velmi rychle měnit, což se právě lépe odrazí v kurzech sázkových agentur, jejichž analytici čtou zprávy a reagují na ně. Ale ani náš model není perfektní předpověď toho, jak volby dopadnou – je to jen předpověď, která je podle mého názoru nejpravděpodobnější s ohledem na informace, které jsou nyní dostupné. Budoucnost nebudeme umět předpovídat nikdy.

Do jaké míry podle vás samotné průzkumy ovlivňují chování voličů a výsledky voleb? Mohou se stát sebenaplňujícím se proroctvím?

Nemyslím si to. Každý volič na ně reaguje jinak. Když má například nyní hnutí ANO náskok 14 procentních bodů, tak vás to jako jejího potenciálního voliče odradí, když vlastně zdánlivě už o nic nejde? A nebo naopak je budete chtít volit tím spíš, abyste byli na straně předpokládaných vítězů? Za měsíc může být vše jinak.

Kdo a jak může průzkumy zmanipulovat?

S ohledem na výše uvedené si nemyslím, že by průzkumy někdo manipuloval, neboť není zřejmé, jakým směrem by to měl dělat, aby to pro něj bylo výhodné. Výjimkou jsou snad situace, kdy se strana pohybuje kolem 5% hranice, tam mohou být průzkumy psychologicky dost důležité. Obtížně si ale lze představit, že by takové malé strany vůbec měly na nějaké manipulování průzkumů prostředky (jakkoli teorii o manipulování obecně nevěřím). Každopádně kurzy sázkových agentur manipulovat nelze vůbec, tím by přicházeli o velké peníze a měli potenciálně neomezené ztráty.

Jaké události nejvíce ovlivňují průběžné předvolební výzkumy?

Těžko říct, neboť průzkumy probíhají řadu dní a jsou publikovány s velkým zpožděním. I to je jeden z důvodů, proč jsme se do projektu KdoVyhrajeVolby.cz pustili, protože tam se mohou aktuální události (jako například nedávná vládní krize) projevit okamžitě. Ovšem jen skrze kurzy, nikoli průzkumy.

Plánujete svou metodu využít i pro nadcházející prezidentské volby?

Ano, to bychom rádi, ačkoli to bude vyžadovat poměrně značné úpravy modelu. Základní princip, tedy unikátní kombinace profesionálních průzkumů a kurzů sázkových agentur (kterým jde o peníze, a tak se musí snažit), však použít lze a u prezidentských voleb se to přímo nabízí.