Trvalé zrušení inflace a nová bankovní rada ČNB: dopis prezidentu Zemanovi

Věc: Pan prezident může v roce 2022 rozhodnout o trvalém zrušení inflace

Vážený pane prezidente,

velmi si vážím, že jste mne jmenoval profesorem ekonomie na Univerzitě Karlově. Rád bych Vám tímto poděkoval, popřál hezké prožití Vánoc a připojil kratičký návrh na řešení inflační krize. Návrh vychází z mé práce v ekonomickém výzkumu (mj. na University of California, Berkeley), podnikové ekonomice a dříve jako poradce bankovní rady a viceguvernéra ČNB.

Současný inflační šok znamená definitivní selhání doktríny inflačního cílování, podle kterého k šoku nikdy nemohlo dojít. Nyní jde o to, která vyspělá země se jako první této doktríny zbaví a začne usilovat o skutečnou cenovou stabilitu, stabilitu indexu průměrných cen. Nejnovější vědecké články ukazují, že skutečná cenová stabilita je pro ekonomiku optimální, neboť z ní odstraní nejistotu ohledně budoucí hodnoty peněz. V režimu inflačního cílování totiž centrální banka neopravuje svoje minulé chyby. Bude-li příští rok inflace 7 %, další rok ČNB odchylku od cíle nenapraví, bude stále usilovat o 2 %. Díky této nejistotě není možné smysluplně spořit na důchod nebo na studia pro děti; nejistota dusí také investice.

V Česku můžeme skutečnou cenovou stabilitu zavést jako první. Z koruny by se stala rezervní měna pro celý svět, neboť jako první by poskytovala zajištění před inflací. Máme unikátní šanci, protože v době selhání inflačního cílování budete jmenovat novou většinu v bankovní radě. O zrušení inflace můžete tedy rozhodnout sám a zapsat se tím do dějin (nejen) ekonomie. Není s tím spojen žádný ekonomický, technický ani právní problém. Bude pouze zapotřebí několikaleté přechodné období. Lze očekávat, že přechod bude ekonomiku a vládu několik let bolet, ale v delším období se nám změna vyplatí mnohonásobně.

Kdybyste mne potřeboval, jsem připraven tento program energicky prosazovat v bankovní radě. Zasadil bych se o prodej poloviny devizových rezerv, aby došlo k napravení deformace trhu s korunou, posílení měny a rychlému poklesu inflace. Zbytek rezerv výnosně investujme po vzoru Švýcarska, Norska a Singapuru. Bránil bych omezení dostupnosti hypoték. Také bych zabránil, aby se ČNB jakkoli zapojovala do klimatické politiky. Pro ilustraci mých postojů přikládám krátké ukázky ze svých článků na toto téma.

S úctou,

prof. PhDr. Tomáš Havránek, Ph.D.

Příloha: Výňatky z článků o cenové stabilitě a klimatickém extremismu

Cenová stabilita není dvouprocentní inflace

Problémem nynější měnové politiky je její nesrozumitelnost. Proč se ČNB snaží o dvouprocentní inflaci, i kdyby loni byla sedm procent? Ústava ukládá ČNB péči o cenovou stabilitu. Tu nelze definovat jinak než jako stabilitu průměrných cen v ekonomice. Tento index (CPI) počítá Český statistický úřad. ČNB ale tvrdí, že skutečná inflace je menší, než počítá ČSÚ, a to kvůli mimo jiné malému zohlednění technického pokroku. Taková logika má tři problémy.

Zaprvé, známe-li chybu měření, může ČSÚ počítat inflaci rovnou správně.

Zadruhé, odhady chyby se pohybují kolem jednoho procenta, a dvouprocentní inflaci tedy neospravedlní.

Zatřetí, CPI bere málo v úvahu ceny nemovitostí. Jejich zahrnutí by inflaci naopak zvýšilo (podle indexu CPIH, který donedávna publikovala ČNB) průměrně o půl procentního bodu.

Navíc CPI kromě slabého pokrytí nemovitostí ignoruje zpoždění v dodávkách zboží a služeb, které rostlo už před covidem. Inflaci definujeme jako změnu kupní síly peněz. Kupní síla klesá, když na řemeslníka čekáte tři měsíce místo dvou týdnů, i když účet je stejný. Chyby měření tedy jdou na obě strany. Nic lepšího než CPI pro měření inflace nemáme, tak k němu nepřičítejme dvě procenta navíc.

S ústavou je tedy v souladu skutečná cenová stabilita, v průměru ani inflace, ani deflace. Je to pro nás ale dobré? Slýcháme, že inflace „promazává kola ekonomiky“. Na druhou stranu však přináší děsivou nejistotu, zatemňuje budoucí hodnotu peněz. Ekonomové se už dlouho snaží výhody a nevýhody vážit: od roku 1990 už o tomto tématu publikovali 222 studií. Průměrný odhad optimální inflace? Přesně nula.

Shrnuto: akademický výzkum, ústavní mandát a zdravý rozum se shodují, že ČNB se má snažit o stabilitu CPI. V době, kdy inflace šplhá k sedmi procentům, to zní jako sci-fi. Ale právě přechod ke srozumitelnosti je jediné, co teď může zdražování zkrotit. Bude to bolet podobně jako revoluce Rašínova a Volckerova: bude nutné masivně prodávat devizové rezervy a dočasně zvýšit sazby nad sedm procent, aby byla naděje na kladné reálné úroky u spořicích účtů.

Rozhodující bitva s inflací padne na příštího guvernéra, jmenovaného panem prezidentem v létě. Česko potřebuje nového Rašína, byť v méně radikální inkarnaci. Jasní kandidáti cenové stability jsou Vojtěch Benda, nejvíce protiinflační člen současné bankovní rady, a Jan Frait, jestřáb dnes odpovědný za stabilitu finančního systému. Už samotné jmenování jednoho z nich by učinilo mnoho pro posílení koruny a stabilizaci inflačních očekávání.

Klimatický extremismus škodí víc než globální oteplování

Čtyři z deseti mladých lidí se kvůli klimatu bojí mít děti. Polovina se kvůli klimatu cítí smutně, naštvaně, bezmocně a provinile. Pro více než 45 procent z nich představuje klima stres týrající je každý den. To jsou výsledky nového průzkumu mezi 10 tisíci lidmi ve věku 16–25 let v 10 zemích, na kterém se podíleli vědci ze Stanfordu a dalších špičkových univerzit.

Aby bylo jasno, změna klimatu je reálná, lidstvu škodí a způsobili jsme ji my. Nelze vyloučit, že naše emise za tisíc let vyrobí skleníkový efekt jako na Venuši a vyhubí život na Zemi. Podobně nelze vyloučit, že naši civilizaci zničí dopad asteroidu, antibiotická rezistence, nový megavirus, mutační zátěž, bioterorismus, nukleární válka nebo mimozemská invaze.

Tyhle katastrofické scénáře lze srovnávat, protože jejich pravděpodobnost je nevyčíslitelná (vyjma dopadu asteroidu). Klimatické modely Venuši na Zemi nepředpovídají, jak plyne ze zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu a stovek článků ve vědeckých časopisech. Klimatický armagedon nemůžeme vyloučit, ale není důvod se ho bát víc než asteroidů.

Obchodníci s dětským zoufalstvím

Proč tedy děti a mladí lidé nemohou kvůli klimatu spát? Odmalička jim vtloukáme do hlavy, že za oteplování mohou vlastní existencí. Nejsou uhlíkově neutrální, dýchají. Uctívaný komentátor Martin Wolf z Financial Times píše, že „lidstvo je kukačka v hnízdě Země“. Prý jsme rakovina planety. Co uděláte s rakovinou? Vyříznete ji.

Představte si, že vám je 20 a od školky posloucháte takové řeči. Jak se cítíte? Těšíte se na krásný život před sebou, na věci, které postavíte, dokážete, vykonáte pro ostatní lidi, na děti, které budete vychovávat? A chcete vůbec žít dál? Vždyť čistá cesta k uhlíkové neutralitě je jediná – nedýchat. Vymývání jogurtových kelímků a plachtění do Ameriky jsou kompromisy.

Proč si chytří lidé jako Martin Wolf neuvědomují dopady, které mají jejich texty na životy mladých? Neviňme Gretu, ale cyniky, kteří jí zničili dětství. Ubližují víc než covid, už i v češtině. Bojím se, že řada proroků klimatické zkázy se nad tím ani nezamyslí, protože děti nemají. Nebo už žádnou budoucnost pro nás, rakovinu, neplánují. Nebo utrpení dětí považují za snesitelnou oběť spravedlivého tlaku na politiky, aby s klimatem proboha už něco dělali.

Daňme emise a sázejme stromy

Jenže politici už s klimatem něco dělají jednu generaci a platíme za to biliony. Pamatujete podporu biopaliv? Kde by jinak rostly nové lesy, rozlézají se řepné pouště. V tom se ostatně řepka neliší od olejných palem. Jenže palmy pěstují zlí domorodci v zaostalých zemích, zato řepku náš dotačník odvedle. Bioplynky? Povolenky? Solární boom? Všechno drahý průšvih, ale napoosmé to bude cajk.

Změna klimatu lidstvu škodí. Umíme solidně spočítat, jak moc: vědci, včetně držitelů Nobelovy ceny, mají stovky odhadů. Když je dáme dohromady, vyjde nám jako nejlepší řešení mírná uhlíková daň a sázení stromů. To je všechno. Žádné dotace na tesly, vybíjení krav a soukromé tryskáče pro klimatické kongresy. Chceme-li zachránit ohrožené druhy, zaplaťme rozšíření národních parků a obranu před pytláky. To je pro přírodu užitečnější než uhlíková neutralita přes mrtvoly. Ale: ať si vezmou naše peníze na svoje dotace, jen když děti nechají žít.

Dvě poznámky na závěr. Zaprvé, z dosud nejpodrobnější studie o změně klimatu do roku 2200 plyne, že důsledky pro ČR budou neutrální. Ani špatné, ani dobré. Prima, nejsme sobečtí a tlumením emisí pomáháme jiným. Ale je fér si přiznat, že je to totéž, jako bychom posílali peníze na jih – bohatým i chudým. Zadruhé, v angličtině bych se tenhle text už zveřejnit neodvážil, protože živím čtyři děti. V zemích, které mi jsou stále ještě v mnohém vzorem, dnes za zpochybnění dogmat hrozí lynč na Twitteru a ztráta práce na univerzitě.