Bezpečnější Zámecká v Litomyšli: vyvýšený přechod u školy, omezení kamionů u zámku a exit Litomyšl-sever

Obsah: Tři opatření · Vyvýšený přechod u školy · Kamiony u zámku · Exit Litomyšl-sever · Proč všechna tři · Dopis Radě města · Prezentace · Jak město odpovědělo

Tři opatření, která by Litomyšli pomohla

Ulicí Zámecká vede silnice II/358 z Litomyšle do České Třebové, kolem zámku zapsaného na seznamu UNESCO a kolem ZŠ Zámecká. Podle Celostátního sčítání dopravy ŘSD tudy v úseku u zámku a školy v roce 2020 projelo v průměru 4 222 vozidel denně, přes 1,5 milionu za rok. Při sčítání v roce 2025, během stavby dálnice, to bylo 3 502 vozidel denně, z toho asi 140 těžkých nákladních vozidel a souprav.

Podnět navrhuje tři opatření, která se navzájem doplňují: vyvýšený přechod zpomalí auta přesně tam, kde přecházejí děti; omezení kamionů ochrání děti i zámecký areál; a exit Litomyšl-sever odvede tranzit z ulice úplně. Žádné z nich není nic neobvyklého. Všechna tři odpovídají doporučením mezinárodních organizací i praxi jiných českých měst.

Proč vyvýšený přechod u ZŠ Zámecká?

Protože u škol spolehlivě funguje jen to, co řidiče zpomalí fyzicky. Limit 30 km/h, blikající značky i dlažba už u přechodu jsou, a část řidičů přesto jede rychleji a čekajícím dětem nezastaví. Světová zdravotnická organizace v příručce o řízení rychlosti z roku 2023 upozorňuje, že samotné snížení limitu bez stavební úpravy nestačí, protože řidiči jezdí rychlostí, na kterou je silnice postavená. Vyvýšené přechody uvádí mezi účinnými opatřeními, protože zpomalují vozidla a zlepšují viditelnost chodců, a kolem škol doporučuje stavební zklidnění dopravy.

Rychlost rozhoduje o životě. Podle WHO přežije srážku v rychlosti do 30 km/h zhruba 90 % dospělých chodců, při 50 km/h jen 50 až 80 %. Podle studie Rosén a Sander (2009) je riziko smrti chodce při 50 km/h více než pětkrát vyšší než při 30 km/h. Norská příručka bezpečnostních opatření, kterou vydává Institut dopravní ekonomiky v Oslu, uvádí, že zpomalovací prahy snižují počet usmrcených a těžce zraněných o 31 % a nehod se zraněním o 23 %; u vyvýšených přechodů řidiči častěji dávají chodcům přednost a jezdí pomaleji. Stockholmská deklarace z roku 2020, kterou přijalo za svou Valné shromáždění OSN, žádá nejvýše 30 km/h všude, kde se chodci pravidelně pohybují mezi auty.

To, že na přechodu za pět let nedošlo k evidované nehodě, bezpečnost nedokazuje. Nehody jsou na jednom místě vzácné a jejich počet náhodně kolísá, a proto Světová silniční asociace PIARC varuje před spoléháním jen na statistiku nehod a doporučuje rizika odstraňovat dřív, než se nehoda stane. Stejně postupují české technické podmínky TP 132 z roku 2025, které mezi místa vhodná ke zklidnění řadí úseky v blízkosti základních a mateřských škol, nejen místa dřívějších nehod.

Dopravní inspektorát se odvolává na TP 85 z roku 2013, které zpomalovací prahy na silnicích vylučují. Jejich předchozí vydání z roku 2007 je ale na průjezdních úsecích silnic II. a III. třídy v odůvodněných případech připouštělo a novější TP 132 z roku 2025 počítají se zvýšeným přechodem i na průtahu silnice II. třídy, pokud plní funkci obslužné ulice; posuzuje se přitom mimo jiné intenzita dopravy a podíl těžké nákladní dopravy. Technické podmínky navíc podle právního výkladu nejsou obecně závazným předpisem. Správa a údržba silnic Pardubického kraje, která silnici spravuje, autorům písemně potvrdila, že na vyvýšení přechodu stačí rozhodnutí města. Dobře navržený práh s mírnými nájezdy podle WHO jen minimálně obtěžuje hlukem obyvatele a nezdržuje záchranáře.

Proč omezit kamiony u zámku?

Protože kamion do historického centra ani k přechodu u školy nepatří. U zámku se souprava v úzkém oblouku nevytočí a zablokuje silnici. Kamion má kvůli své hmotnosti delší brzdnou dráhu a velké mrtvé úhly. Podle Evropské rady pro bezpečnost dopravy ETSC jsou těžká nákladní vozidla účastna zhruba 14 % všech úmrtí na silnicích EU a na ujetý kilometr při srážkách s nimi umírá až třikrát více lidí než při srážkách jen s ostatními vozidly.

Mezinárodní pravidla ochrany památek jsou jednoznačná. Washingtonská charta ICOMOS z roku 1987 požaduje, aby doprava v historických městech byla regulována, aby do nich nepronikaly dálnice a aby byla chráněna před znečištěním a vibracemi. Principy z Valletty, které ICOMOS přijal v roce 2011, doporučují automobilovou dopravu v historických městech drasticky omezit. Vibrace z těžké dopravy patří podle odborné literatury k hlavním příčinám drobného poškození historických budov. V sousedství ulice Zámecká sídlí Národní památkový ústav, Státní okresní archiv a Fakulta restaurování Univerzity Pardubice a všechny tři podnět svými stanovisky podpořily.

Český zákon s takovým omezením přímo počítá. Zákon o pozemních komunikacích v § 24a dovoluje zakázat na silnici II. a III. třídy tranzit nákladních vozidel od 12 tun, pokud existuje jiná vhodná trasa, a to i zpoplatněná dálnice. Tou je D35. Zásobování, vozidla místních firem a obyvatel ani záchranáře zákaz nepostihne. Protože náhradní trasou je dálnice, kamiony se nepřesunou na menší silnice, což bývá hlavní výhrada proti podobným zákazům jinde.

Podobná omezení jsou v Česku běžná. Olomouc nepouští kamiony nad 12 tun přes část centra od roku 2009 a Olomoucký kraj letos silnici převzal a přeřadil do nižší třídy, aby zákaz mohl zachovat. Do historického centra Českého Krumlova, dalšího města na seznamu UNESCO, těžká nákladní auta nesmějí a vjezdy hlídají kamery. Praha v roce 2023 rozšířila zákaz tranzitu nad 12 tun kvůli hluku a emisím v obytných čtvrtích a Mělník od července 2025 kontroluje zákaz vjezdu kamionů plně automaticky kamerami. Omezení vjezdu těžkých kamionů a jejich účinnější kontrolu po dostavbě D35 znovu otevřelo i vedení Pardubického kraje.

Proč exit Litomyšl-sever?

Protože doprava z České Třebové a z Ústí nad Orlicí na dálnici D35 dnes musí projet městem, kolem zámku a školy. Silnice II/358 přes ulici Zámecká je jedním z oficiálních přivaděčů k D35. Dálniční obchvat Litomyšle má být podle ŘSD hotový v roce 2027, severní křižovatka ale v projektu není.

Přitom v něm byla. Stanovisko EIA z roku 2012 počítalo s křižovatkou „Litomyšl – sever“, která měla mimo jiné zajistit připojení České Třebové prostřednictvím silnice II/358. Z projektu vypadla po nesouhlasu obcí, mimo jiné zastupitelstva Litomyšle v roce 2017. Rada města ale v prosinci 2019 podpořila menší křižovatku ve tvaru „T“ a město v červnu 2020 vysvětlilo, že by se díky ní obyvatelé České Třebové a okolí napojili na dálnici „bez nutnosti projíždět obydlenou oblastí Prokop, kolem historického zámeckého areálu a největší litomyšlské základní školy“. Přesně to podnět navrhuje.

Odborné důvody jsou dobře známé. Dopravní politika ČR na roky 2021–2027 počítá s řešením průtahů obcí výstavbou obchvatů. Podle norské příručky bezpečnostních opatření snižují obchvaty počet nehod se zraněním v průměru o 24 %, nejvíce v menších městech do zhruba 16 000 obyvatel, a provoz na staré trase přes město v nich klesl v průměru ze 4 525 na 1 785 vozidel denně. Účinek D35 je vidět už v regionu: po otevření úseku u Vysokého Mýta podle starosty přešlo na dálnici 60 až 70 % tranzitu a na staré silnici I/35 u Vysokého Mýta klesl po otevření dálnice počet nákladních vozidel na čtvrtinu až třetinu.

Dobudování exitu by vyžadovalo nové posouzení vlivů na životní prostředí, dohodu s okolními obcemi a peníze od státu nebo kraje. Proto podnět žádá, aby ho Rada města aktivně prosazovala u Pardubického kraje, ŘSD a ministerstva dopravy.

Proč všechna tři najednou?

Opatření se navzájem posilují. Exit Litomyšl-sever odvede z ulice Zámecká tranzit, ale bude trvat roky. Omezení kamionů je otázkou dopravního značení a jeho kontroly a o místní úpravě provozu na silnici II. třídy rozhoduje podle § 77 zákona o silničním provozu městský úřad, s policií jako dotčeným orgánem. Vyvýšený přechod ochrání děti před provozem, který v ulici zůstane, a s menším podílem kamionů bude i podle nových technických podmínek snáze obhajitelný. Rodiče navíc nabídli, že pomohou zajistit realizaci i financování.

Dopis Radě města Litomyšle

Věc: Žádost o zklidnění dopravy před ZŠ Zámecká

Vážené členky, vážení členové Rady města Litomyšle,

obracíme se na vás jakožto zvolení zástupci rodičů ve školské radě ZŠ Zámecká a prosíme vás o pomoc se zvýšením bezpečnosti dětí před školou.

Dle dopravních modelů a sčítání se intenzita dopravy před školou pohybuje kolem milionu vozidel ročně. Velká část řidičů dodržuje stávající omezení 30 km/h. Malá skupina zřejmě přespolních však nejenže limit výrazně překračuje, ale ani čekajícím chodcům před přechodem nezastaví. To platí jak z naší vlastní zkušenosti, tak ze zkušeností ostatních rodičů, kteří se na nás kvůli tomu opakovaně obracejí.

Dalším problémem je intenzita těžké nákladní dopravy, zejména kvůli tomu, že kamion má díky své hmotnosti mnohem delší brzdnou dráhu. Provoz kamionové dopravy na Zámecké ulici je i z jiných důvodů dlouhodobě nevhodný a neudržitelný, jak dokládají přiložená stanoviska dotčených institucí.

Navrhujeme řešení, které je v takové situaci běžné a funkční v řadě evropských měst: mírné vyvýšení přechodu na příčném prahu v kombinaci se zákazem nákladní dopravy až na explicitně stanovené výjimky, které by pak mohl snadno kontrolovat radar na Prokopu (jenž dokáže kamiony rozeznat).

Takové řešení je výhodné pro všechny Litomyšlany: v první řadě děti získají bezpečí na přechodu u školy. Bezpečnější to bude i pro obyvatele Záhradí, pro něž je tento přechod hlavním způsobem, jak se dostat pěšky do centra. A v neposlední řadě absence kamionů urychlí řidičům osobních automobilů cestu do České Třebové, což více než vykompenzuje vteřinové zpoždění dané technickým zpomalením u příčného prahu. Kamiony z České Třebové mohou využívat dálniční sjezd u Opatovce.

Dva roky jsme technickou a administrativní možnost celého řešení ověřovali s relevantními orgány, mimo jiné i s SÚS Pardubického kraje. Máme písemně doloženo, že v tomto případě pro vyvýšení přechodu na příčném prahu stačí rozhodnutí města, ač se jedná o silnici II. třídy.

Jistě máte k návrhu řadu otázek. Dovolujeme si vás požádat, zda bychom vám mohli návrh stručně vysvětlit a vaše otázky zodpovědět na jednání Rady města, a to před případným projednáním na dopravní komisi. Bude nám stačit 30 minut a velmi bychom tuto možnost ocenili.

Přílohy: stanoviska SÚS Pardubického kraje a rodičů dětí ze Školamyšle k vybudování příčného prahu; stanoviska NPÚ, Státního okresního archivu a Fakulty restaurování k nákladní dopravě na Zámecké ulici.

Děkujeme za vaši práci pro Litomyšl a těšíme se na osobní setkání s vámi všemi,

Tomáš Havránek, předseda školské rady ZŠ Zámecká

Petr Jiříček, člen školské rady ZŠ Zámecká

Prezentace pro dopravní komisi a Radu města

S touto prezentací autoři podnět 4. 2. 2026 osobně představili dopravní komisi. Na jednání Rady města Litomyšle 18. 2. 2026, kdy byl Tomáš Havránek v Japonsku, ji přednesli Petr Jiříček a Tomáš Veselík, autor petice rodičů ze Školamyšle. Prezentace je ke stažení také v PDF.